Tyrolské elegie
Již podle názvu se odvolávají k žánru žalozpěvu, který tlumočí stesk po vlasti, po svobodě. Jsou výrazně autobiografické. Je zde zachycena noc, kdy byl Borovský vytažen z postele, cestu s policií do Tyrol. Sděluje stesk muže po domově, ze kterého byl vyrván, a po rodině, kterou nedobrovolně opustil, nucen žít jinde a jinak, než byl zvyklý. Zesměšňuje však jednání a neschopnost svých protivníků (např. když v horském terénu musel sám řídit vůz, který se ocitl bez policistů a bez vozky).