F. S. Fitzgerald (1896-1940) byl americkým prozaikem a scénáristou. Je autorem pěti románů a přibližně 160 povídek. Pocházel ze zámožné rodiny z Minessoty, USA. Vystudoval na prestižní univerzitě Princeton a už během studií na sebe upozornil svým literárním talentem. Ačkoliv se přímo nezúčastnil první světové války, nýbrž pouze prošel tréninkovým táborem, řadíme ho k autorům tzv. ztracené generace, skupině literátů a umělců, povstalým z lidí prodělavších poválečnou deziluzi z amerického snu, zhnusených bezstarostným a lehkomyslným životním stylem bohatých mladých lidí odtržených od kruté životní reality, a trpících traumaty a depresemi nikoliv pouze kvůli samotným drastickým zážitkům z válečného pole, ale více snad z neschopnosti a nechuti začlenit se zpět do takové zdegenerované společnosti a stát se součástí masového snění v mlžném oparu. Fitzgerald je autorem několika románů, v nichž je mu častou inspirací jeho manželka Zelda, také spisovatelka, již poznal během vojenského výcviku.Fitzgerald nezasazuje svá díla doprostřed válečné vřavy, jako další spoluautoři "lost generation" (Remarque, Hemingway), nýbrž se pohybuje přímo mezi americkými boháči, na něž vyslovuje svůj rezolutní odmítavý názor. Tak je tomu i v případě jeho nejslavnějšího románu - Velký Gatsby.
Fitzgerald je sám obětí vystřízlivění amerického snu - po létech slávy nastává úpadek (zejména kvůli potížím s alkoholem) a spisovatel umírá ve 44 letech v chudých podmínkách na zástavu srdce.