Zlomky románu Kat
KŘIVOKLAD
Dva dřevorubci uvidí v lese průvod na koních hledající v mlze cestu na hrad Křivoklad. Jeden z nich, Stivín, jim ukáže cestu, zavede je až k hradu. Při tom zjistí, že v průvodu jede zajatý král Václav a jeho pravá ruka kat, kteří mají být uvězněni na Křivokladu. Šlechta v Praze je sesadila, protože král dával takřka bez soudu popravovat a věznit mnoho lidí apod.
Jsou tedy uvězněni na Křivokladu. Objeví se zde dívka Milada, o které si král myslí, že je to dcera hradního, ale ukáže se, že je to jeho neteř a že jejího otce nechal král popravit. Kat má zároveň s Miladou dítě. Ona chová ke katovi smíšené pocity, na jednu stranu ho nenávidí, protože zabil jejího otce, ale také je jí ho líto pro jeho osud a sílu, s jakou ho přijímá. Během uvěznění jsou velice podrobně líčeny duševní pochody krále i kata.
Asi po měsíci jim Milada vzkáže, že v noci budou na stráži dva zbrojnoši, kt jsou královi spojenci a pomohou jim k útěku. Ten se podařil a na druhé straně hradu byl založen požár, kt odlákal pozornost. Král, kat a zbrojnoši utekli lesem do osady Zakopané, kde se vyptali na tajnou stezku vedoucí ku Praze. Rytíž z hradu je zatím nechává hledat svými zbrojnoši a tak se král a ostatní ještě čtyři dny skrývají v lese. Pak se šťastně dostali k Vyšehradu, kde už je očekávali královi věrní. Spiknutí měšťané, roztahující se na hradě, byli zatčeni. Po čtyřech dnech se král s katem a družinou vypravili na Křivoklad, aby potrestali své věznitele. Když však dorazili, zjistili, že hradní uprchl a Milada právě skonala po těžké nemoci. Kat byl zdrcen a hned se vrátil na Vyšehrad. Tam si nechal zavolat kněze – Jana Husa, který ho dříve učil na univerzitě a pověděl mu svůj příběh – že je nemanželským synem syna krále Václava III., z rodu, který už nevládne, čímž ceý život trpěl. Proto se stal královým katem, aby vládl alespoň mečem.
VALDEK
Dva pocestní, uhlíř a hutník, jdou okolo Karlova Tejna a začnou rozmlouvat o králi, že jsou s ním měšťané nespokojení a mají proč, nebo´t dává často popravovat lidi i z nepatrných příčin, jako třeba dal shodit z mostu Jana Nepomuckého, že nechtěl vyzradit zpověď královny. Také že král přeje víc Němcům než Čechům, že často trestá nevinné a viníky nechá bez trestu – jako spoustu loupežníků, a že se za to řemeslo nestydí ani páni a rytíři, jako místní rytíř Valdecký, který v noci olupuje kupce.
KARLŮV TÝN
Vystupuje tu opět kat coby stařec a je zde přiblížen jeho původ: král Václav III. zplodil levobočka a jeho matce dal pozemek v Uhersku a více si jich nevšímal. Toto dítě se stalo otcem katovým a na smrtelné posteli vyjevil synu jeho původ. Ten, již bez rodičů, se vydal do Čech poznat kolébku svých otců.
Je rok 1422 a probíhá boj o Karlův Týn. Hrad se snaží dobýt přívrženci litevského knížete Korybuta, kterého chtěli měšťané dosadit na trůn po smrti krále Václava IV. Proti tomu ale byli pražští páni. Odnesli korunovační klenoty na Karlův Týn, což byl důvod k jeho oblehnutí.
S Korybutem přijel do Prahy i jeho synovec Vtasil, kt se zamiloval do prosté dívky Bohdány, ale ta když zjistila jeho původ, odešla do kláštera. Do Vtasila se zase během bojů zamilovala Johanna, ale je odmítnuta kvůli jeho lásce k Bohdáně. Johanna se tedy vypravila do kláštera a Bohdánu zastřelila šípem. Johannu chtěl zabít měšťan Hedvík, protože miloval její matku, která ho odmítla. Nakonec je ale chycen a pověšen na hradní věž. Sdělí Johanně, že je vrahem její matky a vzápětí přeřízne provaz, na kterém visí a spáchá sebevraždu.