Saturnin

Zdeněk Jirotka

humoristická, lehce satirická novela z roku 1943.

Děj se odehrává ve 40. letech 20. století. Mladý muž Jiří si přes inzerát najme sluhu Saturnina, čímž se jeho dosud fádní život nebývale změní. Saturnin je sluha dokonale korektní s dokonalým vystupováním a o blaho svého pána pečuje s neuvěřitelnou pečlivostí. Přitahuje však, vyhledává a sám často působí nečekané situace, které činí život jeho pána plný příjemného i nepříjemného vzrušení a drobných dobrodružství. Saturnin je totiž v jádru člověk velice hravý.

Jiří je členem tenisového klubu. Sem chodí hrát také slečna Barbora Terebová, kterou Jiří tajně miluje. Nikdy by jí to však nebyl schopen říci. Jiří se také schází v kavárně s doktorem Vlachem, rodinným přítelem. Doktor Vlach je satiricky založen, má hravou povahu a je pro každou špatnost. Proto je mu Saturnin velice sympatický a lumpárny, které provádí svému pánovi, sleduje s nadšením.

V létě jede Jiří se Saturninem na dovolenou k dědečkovi, který má dům daleko za Prahou, v horách u říčky. Přijede sem i teta Kateřina, protivná ženská, kterou nemůže nikdo vystát. Teta Kateřina je pověstná nadužíváním různých rčení a přísloví, kterými doslova srší a kterými všem otravuje život. Teta Kateřina prahne po dědečkově dědictví a proto je k němu úlisná, snaží se o něj přehnaně a hlavně zřetelně pečovat a vyvíjí na něj stálý psychický tlak. Teta Kateřina má syna Milouše, osmnáctiletého rozmazleného fracka, naprosto nesamostatného a drzého floutka. Je to její smysl života a stále jej prezentuje jako své jediné dítě, kterému se obětovala a které je třeba zaopatřit (nejlépe dědečkovými penězi). Teta Kateřina je vdova (protože strýc František před deseti lety zemřel. Jistě nelitoval, že to udělal.)

Do dědečkova domu přijíždí i doktor Vlach a slečna Barbora. V tomto kompletním obsazení zde zažijí neobyčejnou třítýdenní dovolenou. Její velkou součástí je úmluva mezi Jiřím a Saturninem, že bude (Saturnin) otravovat a znepříjemňovat Miloušovi život, jak jen to půjde, jelikož si Milouš dělal laskominy na slečnu Barboru a velice neuctivě se o ní vyjadřoval před Jiřím. Tak je třeba Milouš na celý den záhadně zamčen ve svém pokoji, na terase se jeho lehátko vždy po určité době pod ním složí (i když je Saturnin vymění za jiné a sám použije, aby dokázal, že je v pořádku) apod.

Při prudkém dešti se říčka rozvodní a strhne můstek. Dědečkův dům je tedy izolován. Zásoby potravin pomalu docházejí a obsada domu se rozhodne, že podnikne dlouhou túru ke srubu doktora Vlacha, kde přespí, vezmou zásoby potravin a během následujícího dne se dopraví do městečka, kde přespí v hotelu a zařídí opravu mostu. Namáhavá výprava (během níž Saturnin vytrvale píše „deník výpravy“, kam zapisuje sebemenší blbost) se nakonec s několika úskalími podaří a když se její členové přiblíží celí vyčerpaní a špinaví k městečku, vidí, že u dědečkova domu je již postaven nový můstek. Celá akce tedy byla zbytečná.

Dovolená končí, Barbora veze Jiřího zpět do Prahy. Během prázdnin se sblížili a Jiří ji v Praze požádá o schůzku. Saturnin zatím zůstává u zraněného dědečka a osvěžuje svými výstřednostmi jeho starou mysl. Dědeček žádá Jiřího v dopise, aby mu postoupil Saturnina na delší dobu. A teta Kateřina se údajně po nějakém čase znovu a bohatě provdala.