Povídkový soubor zachycující střípky z druhé světové války – odbojářství, udavačství, popravy, nenásvist vůči Němcům, soudržnost Čechů, barikády, diverze...
Včelař: Starý učitel Havlík, který žije celý život v poklidné vesnici, je včelařem a za války má v chalupě vysílačku, kterou předává informace. Němci se o tom ale nějak dovědí a chtějí na včelín zaútočit. Pan řídící se svými pomocníky rychle ukrývají stopy – jde to rychle a precizně, neboť si to již mnohokrát vyzkoušeli. Jeden z telegrafistů prchá přes zahradu, ale je zastřelen. Pan řídící je z toho zdrcen a bezmocně klečí nad mrvým přítelem. Němci přijdou a začnou na něj křičet, kde je ukrytá vysílačka. Pan řídící ale nechce nic říct a to jim také pokojně opakuje. Oni převrátí dům naruby a zjistí, že drát vede do včelína. Rozbijí úly, ale kromě medu nenajdou nic. Jsou rozzuřeni. Pan Havlík klečí neťastně u té spouště, která byla jeho dílem, starostí i radostí a říká si:“ To jsou oni. I včelám berou život!“ A v tu chvíli je zasřelen.
Vyšší princip: je přezdívka gymnaziálního profesora, který toto slovní spojení používá až nápadně často. Tři jeho studenti ze septimy jsou zatčeni a popraveni za schvalování atentátu. Profesor Vyšší princip i spolužáci jsou zdrceni. Profesorský sbor se radí, co studentům říci, a ze strachu před říší se umluví, že by profesor měl svým žákům říct, že to bylo nutné, že se chlapci skutečně provinili. On se ač nerad poddá usnesení sboru, vejde do třídy a začne s proslovem. Když však vidí upřímné a napjaté pohledy svých studentů, kteří v něj věří, rozhodne se nakonec, že jim nemůže lhát a přizná, že s atentátem také on souhlasí a že „vražda na tyranu není zločinem“.
Hlídač dynamitu: Několik mužů, kteří pracují na šachtě, se domluví, že udělají alespoň něco proti válce, kradou po troškách dynamit a vyhazují do povětří nákladní vlaky, které zásobují válečné výdaje potravinami a zbraněmi. Schraňováním třaskaviny pověří Františka, který to dělá jen ze solidarity, sám by se toho kvůli své zbabělosti nikdy neodávážil. Gestapo jej ale nakonec vypátrá a míří k němu domů, kde má František ukrytou poslední zásobu dynamitu. František běží domů, aby tam byl dříve než policie a mohl varovat svou ženu Bětušku, a ona jediná zachová chladnou hlavu a chce jít vyhodit dynamit do vody, ukrytý v koši na prádlo. V tu chvíli ale policie vtrhne do chalupy. Začnou oba manžele bít, ale Bětuška postaví koš s dynamitem na plotnu a pak už se jen nechají bít, aby gestapáci zůstali v chalupě. Za chvíli třaskavina vybuchne a zabije Františka, Bětku, ale i násilníky.
Nenávist: Pan účetní Babánek je drobný, nenápadný, tichý. Vždycky když přijedou kolotoče, jde si zastřílet na střelnici. Chodí také do veřejné střelnice. Nikdo si nemyslí, že má nějaké odbojářské záměry, že by byl čehokoliv schopen a lidé z něj mají jen legraci. Po osvobození se však ukáže, že to byl nejlepší střelec na barikádách.