Romulus Veliký

Friedrich Dürrenmatt

Divadelní hra zpracovávající humorným a satirickým způsobem autorovo osobité vidění doby zániku Západořímské říše. Tuto látku vybral autor s ohledem na historický fakt, že toto mocné impérium zašlo ne toliko nájezdy barbarských Gemánů, ale také vlastní zdegenerovaností, zpohodlnělostí a společenskou a politickou nemohoucností ukolébanou dlouholetým blahobytem a pocitem nekonečného stavu privilegované říše. Tyto vlastnosti dovádí Dürrenmatt ad absurdum, když je všechny koncentruje v postavě posledního vládce mocné Římské říše, Romula Velikého.

Romulus se jeví jako neschopný a nezodpovědný panovník. Navzdory poplašným zprávám o blížících se Germánech nehne ani prstem, aby svou zemi bránil, spěšného posla vyslechne až po několika dnech, nijak se blížícím se zánikem neznepokojuje a věnuje se své jediné vášni a zálibě (kromě jídla a spánku), a sice chovu slepic. Své slepice pojmenovává po svých předchůdcích a dalších římských politicích a význačných osobnostech.

Ve skutečnosti, jak vyplyne v pozdějších dějstvích, se však Romulus Veliký takto chová záměrně. Stává se soudcem prohnilé říše, kterou nechává pohltit nepřátelskými Germány právě proto, že si podle něj neživotná říše svůj zánik zaslouží. Jeho nečinnost v politické oblasti je tedy předem plánovaná a záměrná.

Romulova ignorance se projevuje různě a jedním z jejích důsledků je také chování jeho služebníků, již zde reprezentují zkostnatělou byrokratickou správu s dlouhou setrvačností:

SPURIUS TITUS MAMMA Přináším poselství v Pavie. Špatnou zprávu od císařského vojevůdce Oresta!

(Oba komorníci se na sebe přemítavě podívají.)

PYRAMUS Špatná zpráva z Pavie. (Achilles zavrtí hlavou.)

ACHILLES Pavia je příliš bezvýznamné místo, než aby ta zpráva mohla být skutečně špatná.

SPURIUS TITUS MAMMA Světová říše římská se hroutí! (Je prostě bez sebe z klidu těch dvou.)

PYRAMUS Nemožné.

ACHILLES Tak veliký podnik jako římské impérium se ani nemůže zhroutit.

SPURIUS TITUS MAMMA Germáni přicházejí!

ACHILLES Ti přicházejí už pět set let, Spurie Tite Mammo.

(Prefekt uchopí komorníka Achilla a zatřese jím jako zpuchřelým sloupem.)

SPURIUS TITUS MAMMA Je mou vlasteneckou povinností promluvit s císařem. Okamžitě!

ACHILLES Nepokládáme za žádoucí vlastenectví, jež je v rozporu s kultivovaným chováním.

SPURIUS TITUS MAMMA Ó bohové! (Sklesle pustí Achilla. Pyramus ho udobřuje.)

PYRAMUS Dám vám radu, mladý muži. Řiďte se jí a dosáhnete svého cíle rychlostí blesku. Odeberte se k vrchnímu hofmistrovi. Přijímá za dvě hodiny. Přesně o desáté. Zapište se do listiny příchozích, vyžádejte si od ministra vnitra povolení, abyste směl odevzdat dvoru důležitou zprávu, a budete moci přednést své poselství císaři dokonce možná osobně v nejbližších dnech.

(Prefekt už neví, co si má myslet.)

[...]

ACHILLES Mnistr financí uprchl, Veličenstvo.

ROMULUS Uprchl?

PYRAMUS Se státní pokladnou, můj císaři.

ROMULUS Proč? Vždyť v ní nic nebylo.

ACHILLES Doufá, že tímto způsobem zatají všeobecný bankrot státních financí.

ROMULUS Chytrák. Kdo chce utajit velký skandál, udělá nejlíp, když inscenuje malý. Budiž mu propůjčen titul "Zachránce vlasti". Kde je teď?

[...]

ROMULUS Ranní krmi.

PYRAMUS Snídani.

ROMULUS Ranní krmi. Já určuju, co je v mém domě klasická latina.

(Stařec přinese stolek, na němž je ranní krmě. Především šunka, chléb, chřestové víno, miska mléka, vejce v kalíšku. Achilles přináší stolici, císař se posadí, naklepne vajíčko.

ROMULUS Augustus nesnesl nic?

PYRAMUS Nic, můj císaři.

ROMULUS Tibérius?

PYRAMUS Juliovci nic.

ROMULUS Flaviovci?

PYRAMUS Domicián. Ale od toho si Veličenstvo výslovně nepřeje pozřít vejce.

ROMULUS Domicián byl špatný císař. Ať si snáší vajec kolik chce, já je nejím.

PYRAMUS Rozkaz, můj císaři.

(Veličenstvo vyjídá lžičkou vajíčko.)

ROMULUS Od koho je tohle vajíčko?

PYRAMUS Jako obyčejně od Marka Aurelia.

ROMULUS Hodná slípka. Ostatní císaři nestojí za nic. Snesl ještě někdo něco?

PYRAMUS Odoaker. (Trochu se ostýchá.)

ROMULUS Podívejme.

PYRAMUS Dvě vejce.

ROMULUS Ohromné. A můj vojevůdce Orestes, který má toho knížete Germánů porazit?

PYRAMUS Nic.

ROMULUS Nic. Nikdy jsem na něho moc nedal. Chtěl bych ho dnes večer vidět na stole, plněného kaštanovou nádivkou.

[...]

JULIA Okamžitě přijmeš toho Spuria Tita Mammu.

ROMULUS To je zhola zbytečné, ženo. Právě mi Pyramus hlásí, že Odoaker snesl třetí vajíčko.

JULIA Romule, tvá říše kolísá, tvoji vojáci se obětují a ty mluvíš ustavičně o své drůbeži!

ROMULUS To je naprosto v pořádku od té doby, co husy zachránily Kapitol. Spuria Tita Mammu už nepotřebuju. Kníže Germánů Odoaker dobyl Pavie, neboť slepice téhož jména snesla tři vajíčka. Tolik shody ještě v přírodě je, jinak neplatí žádný světový řád.

[...]

Přichází Zeno Izaurijský, císař Východořímský, se svými komorníky Sulfuridem a Fosforidem.

ZENO Musíme se vzchopit, Romule, rozpomenout se na svou starou velikost, vyvolat si v paměti Caesara, Augusta, Trajána, Konstantina. Není jiné cesty, bez víry v sebe a v náš světově politický význam jsme ztraceni.

ROMULUS Tak dobrá. Věřme. (Mlčení. Oba sedí s vzezřením věřících.)

ZENO Věříš? (Je poněkud nejistý.)

ROMULUS Skálopevně.

ZENO V naši starou velikost?

ROMULUS V naši starou velikost.

ZENO V naše dějinné poslání?

ROMULUS V naše dějinné poslání.

[...]

MARES Zachránit nás může už jen jedno: totální mobilizace. (Odhodlaně vstane.)

ROMULUS Copak je tohle za slovo?

MARES To jsem právě teď vymyslel. Totální mobilizace je označení pro úplné usebrání všech sil národa k vojenským účelům.

ROMULUS Už po stylistické stránce se mi to nelíbí.

[...]

Germáni reprezentují změnu, něco nového, svěžího, progresivního. Kulturní šok, který s sebou přinášejí, je zde reprezentován kalhotami, coby výdobytkem Římanům neznámým.

CAESAR RUPF Jako velkovýrobce kalhot jdu na to zostra, Veličenstvo.

ROMULUS Samozřejmě.

CAESAR RUPF Jsem si naprosto vědom toho, že konzervativní kruhy Říma jsou proti kalhotám, jako vždycky, když se vyskytne nějaká osvěta.

ROMULUS Kde začínají kalhoty, přestává kultura.

CAESAR RUPF Jako císař si přirozeně můžete tenhle bonmot dovolit. Ale já jakožto muž, který mý smysl pro holou skutečnost, si říkám naprosto střízlivě, že budoucnost patří kalhotám. Moderní stát, který nenosí spodky, vezme docela určitě za své. To, že Germáni nosí kalhoty a že dělají takové úžasné pokroky, spolu odedávna souvisí; tato souvislost sice musí být naprosto záhadná těm věčným státníkům, co nikdy nejdou věcem na kloub, ale obchodníkovi je úplně zřejmá. Jenom Řím v kalhotách bude moci čelit útokům germánských hord.

[...]

SPURIUS TITUS MAMMA Za dva dny a dvě noci jsem dorazil z Pavie až sem. Sedm koní jsem uštval k smrti, tři šípy mě zranily, a když jsem dorazil, nepustili mě k tobě. Zde, můj císaři, poselství tvého posledního vojevůdce Oresta, nežli padl do rukou nepřátel! (Pozdvihne svitek pergamenu k Romulovi. Císař se ani nepohne.)

ROMULUS Jsi zraněn, vyčerpán. K čemu tahle výstřední námaha, Spurie Tite Mammo?

SPURIUS Aby Řím žil!

ROMULUS Řím dávno zemřel. Obětuješ se pro mrtvého, bojuješ za stín, žiješ pro rozpadlý hrob. Jdi spat, prefekte, dnešní doba proměnila tvé hrdinství v pózu! (Majestátně vstane a vyjde dveřmi vzadu uprostřed. Spurius Titus Mamma se zvedne úplně zděšený, potom najednou mrští Orestovým poselstvím o zem, dupe po něm a křičí.)

SPURIUS Řím má hanebného císaře!

[...]

AEMILIAN Buď vítán, imperátore dobrého jídla a požehnaného spánku za poledního vedra. Buď pozdraven, Caesare slepic a stratégu kladení vajec! Sláva tobě, kterého vojáci nazývají Romulem Malým!

[...]

ACHILLES Jaké krásné a osvěžující jitro.

PYRAMUS Nemohu vůbec pochopit, že v tento den všeobecného zániku ještě vyšlo slunce.

ACHILLES Už ani na přírodu není spolehnutí. (Mlčení.)

PYRAMUS Pod jedenácti císaři jsme šedesát let sloužili římskému státu. Je pro mě historicky naprosto nepochopitelné, že přestává existovat teď, za našeho života.

ACHILLES Já si myju ruce. Byl jsem vždy dokonalým komorníkem.

PYRAMUS V každém ohledu jsme byli jedinými skutečně stabilními sloupy císařství.

ACHILLES Odstoupíme-li, bude možno říci: Nyní je konec antiky!

[...]

ACHILLES Germáni, Veličenstvo! Germáni jsou tu!

ROMULUS No, tak to je budu muset přijmout.

PYRAMUS Přeje si snad Veličenstvo říšský meč?

ROMULUS Copak ještě není v zastavárně? (Pyramus úpěnlivš pohlédne na Achilla.)

ACHILLES Žádná zastavárna jej nechtěla vzít. Je rezavý a říšské drahokamy vyloupalo Veličenstvo samo.

[...]

ROMULUS Jmenuji Odoakera, vojevůdce Germánů, králem Itálie.

GERMÁNI Ať žije král Itálie!

ROMULUS Dovoluji si ti co nejvřeleji doporučit svou tělesnou stráž. Přeběhla k tobě a má na sobě drahocenné historické uniformy.

ODOAKER Už jsem je ustanovil jako strážce muzeí, ve kterých vystavím pozůstatky římského impéria. I když Germán ještě nemá kulturu, muzea má vždycky.