Karel Toman

(1877 - 1946) vlastním jménem Antonín Bernášek. Básník, novinář, představitel anarchistických buřičů. Věnoval se politice, pracoval jako publicista. V jeho poezii se bije touha žít v jistotě, zakořenit proti touze vše ničit, vzepřít se autoritám. Motivy jeho veršů jsou podobné Šrámkovým: postavy tuláků a společenských outsiderů, výsměch morálce. Dále je to je láska, erotika a tabuizovanost těchto témat. Lásku Toman popisuje dramaticky, často je spojena se smrtí. Často používá náboženské motivy, které však neužívá v jejich primárním křesťanském významu. Užívá jamb, na rozdíl od vrstevníků. Píše téměř výhradně lyriku, hlavně vzpomínkovou. Epigramy: politické nebo týkající se různých autorů. Několik z nich je o Karáskovi – Toman ho neměl v lásce. Torzo života: spojnicí této sbírky nemožnost naplnit život, jež vede ke vzpouře člověka.Melancholická pouť: básně tulácké vycházejí z autorova života, kdy několik let putoval západní Evropou, hlavně po Francii, všude pobýval bez peněz mezi vyhnanci, proletáři a bohémy, cestu z Paříže domů musel ujít pěšky a o hladu. Sluneční hodiny: pokračuje zde s tuláckou tematikou – báseň „Tuláci“. I tito vzpurní tuláci jsou ale spjati se zemí. Je zde méně negace než v ostatních sbírkách. Více barvitých záběrů přírody. Předchozí ostré odmítnutí křesťanství se zde již mírní, ale stále odmítá askezi a moralismus.V desátých letech dochází ke zvratu v Tomanově tvorbě, obrací se k zemi, rodině (Toman se oženil a má syna). Šalda napsal studii o ambivalenci Tomana tuláka a zodpovědného otce rodiny.Během první světové války vznikla sbírka Měsíce: 12 krátkých básní jako cyklus roku, který má v české kultuře tradici.

• Měsíce