Obrázky z Holandska

Karel Čapek

Útlá knížka je cestopisným vypravováním o koloritu holandského kraje, o jeho obyvatelích, vzezření krajiny, domech, zvycích, zvláštnostech, umění apod. Vše je podáno velmi živou formou ukazující na publicistický um Čapkův. Dílko je doplněno vlastními Čapkovými kresbami, či spíše skicami, které však zachycují podstatu chtěného zobrazení.

Opouštěje tímto úsměvem mezinárodní půdu kongresu, rád bych podotkl, že se obyčejně mylně vykládá babylonské změtení jazyků. Změtení jazyků nenastává tím, že každý mluví jiným jazykem, nýbrž tím, že každý mluví najednou několika jinými jazyky. Pokud člověk mluví svým vlastním jazykem, i kdyby to činil jen sám k sobě, není, pravím, žádného změtení; ale začne-li říkat na příklad, ani o tom nevěda: „Yes, mijnheer, ce soir i tis hier schrecklich horko,“ pak teprve dospěl k onomu složitému linguistickému stavu, o kterém se zmiňuje bible, líčíc první mezinárodní kongres, konaný u příležitosti slavnostního zahájení babylonské věže.

Viděl jsem jeptišky na kole a sedláky, kteří na kole vedli krávu; lidé svačí na kole a vozí na kole své děti a své psy a milenci šlapou na bicyklech, držíce se za ruce, luzné budoucnosti vstříc; říkám vám, je to národ na kole.

Shledávám poněkud nepřirozeným, aby člověk zároveň seděl a kráčel. Kráčet v sedě, i to může mít konec konců vliv na tempo a vývoj národa. Je možno pomalu šlapat a při tom se dostat rychle kupředu.

Ještě jedna věc je nápadná na nizozemských ulicích: psi. Nemají totiž náhubků; následkem toho se napořád smějí téměř nahlas a neperou se a nekoušou nikoho a nevrčí na sebe s takovou tou středoevropskou podrážděností; z čehož je vidět, že svoboda bez náhubku není pro kočku, nýbrž pro psa a pro nás lidi a že je vynikajícím darem božím, amen.

GRACHTY a KANAALY: Tam, kde u nás bývá uprostřed mezi domy ulice, je v Holandsku uprostřed mezi domy jednoduše voda; tomu se říká gracht. ...

Protože nemohli vzhledem k rozsahu své země růst tuze do šířky, zdvojnásobili své rozměry vertikálně: odrazem ve vodě. Protože na svém písku se nemohli příliš rozmáchnout do výšky, udělali to prostě obráceně: nazrcadlili si to do hloubky. Nahoře tiše a vážně žijí lidé; dole ještě tišeji a vážněji se pohybují jejich stíny.

To je totiž tak: když se mělo postavit město, vzal se kus vody, obehnal se hrází, vysušil se, a pak se tam nastavěly domečky. Holandská města nerostla chapadlovitě, nýbrž v soustředěných pásech; proto nemají městských periferií, nerozlízají se jako vyrážka, nýbrž sedí pěkně kompaktně na zelení louce.

A viděl jsem, ..., Útok Medus; to vám byla celá pláž hustě poseta jejich průsvitnými, rosolovitými tělesnými pozůstatky, podobnými kravincům duchových krav.

...

Ale nejkrásnější je nedělní moře, moře demokratické, vroubené dětmi a zahrazené jejich důlky a hrázemi z prohřátého písku; to je zvláštní, to moře dětí vám je stejně veliké jako moře oceánských parníků.

Říká se jim „malí mistři“, protože většinou malovali malé obrázky; ale ty malé obrázky malovali pro ty malé domečky a pokojíčky, co se podnes dívají do těch malých uliček a grachtíčků. ... A říká se jim „malí mistři“ také proto, že místo svatých Šebestiánů a Nanebevzetí a Svatých Rodin a Dian a Venuší malovali věci života, jako je podřezaná kachna, ctihodný strýček s maminčiny strany, sedláci na kermessu, krávy na pastvě nebo bárka na moři.

...

Řekl bych, že holandský malíř nemaloval ve stoje jako Tizian, ani leza po lešení jako Michelangelo, nýbrž v sedě. Protože seděl, dal si s obrázkem práci, vypiplával s rozkoší podrobnosti, díval se na věci zblízka, důvěrně a bez odstupu.

... Jen starý Breughel se díval jako se střechy, ale to byl vlastně Belgičan.

REMBRANDT: Útěk od protestantské střízlivosti. ... Z teplé tmy jeho obrazů září drahokamy a sešlost těla, ...

Holandsko je země malého formátu, ale vysoké nebo aspoň dobré úrovně. Nemá velkého průmyslu, ale jeho průmysl je vysoce kvalitní. Nemá nadbytek zemědělské půdy, ale přinutilo ji k produkci nejvyšších kvalit. ... To se musí vidět, jaká krásná a kvalitní práce je jejich mlékaření a zahradničení už jen pro oči; když pak vezmete do rukou odbornější prameny, abyste trochu blíž seznali, jak se to dělá, dovíte se o tak úzkostlivé kontrole, o také obchodní a výrobní svědomitosti a kázni, o takové pěstitelské experimentaci a řekněme i umělecké pýše na dokonalost toho, co rodná zem produkuje, že začínáte odhadovat positivní tajemství toho malého národa. Jeho síla je v kvalitě.