Bohumil Hrabal
Bohumil Hrabal (1914 - 1997) byl český prozaik, jeden z nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století. Byl synem svobodné matky, své příjmení získal teprve po jejím sňatku s Bohumilovým nevlastním otcem Františkem Hrabalem. Oba rodiče se věnovali divadlu, malý Bohumil se také několikrát objevil v některé hře. Vystudoval právnickou fakultu UK (s přerušením kvůli okupaci). Během svého života vystřídal množství profesí, právničině se však nevěnoval. Za války byl železničním úředníkem, což se promítlo i v jeho tvorbě. Od roku 1963 byl spisovatelem z povolání. V roce 1965 se stal členem Svazu československých spisovatelů. V 70. letech nesměl několik let publikovat, psal samisdatově, pokračovat směl oficiálně až po krátké sebekritické reflexi v periodiku Tvorba. Hrabal se přátelil s mnoha významnými osobnostmi z kruhů výtvarných, filozofických i politických. Jeho tvorba byla mnohokrát oceněna.Hrabal vytvořil specifický druh postav, které označuje jako pábitelé: lidé milující život, kteří jej vnímají poeticky ve všech všedních detailech, avšak navenek působí spíše obhrouble. Pábitelství má základ v surrealismu a nese prvky poetismu.