Stanislav Kostka Neumann

(1875 - 1947) básník, prozaik, publicista, překladatel, představitel anarchismu, ale prošel všemi moderními literárními směry. Významná kulturní a politická osobnost. Nedostudoval ani gymnázium ani obchodní akademii. Po procesu s Omladinou byl na rok uvězněn. Po návratu z vězení začal publikovat. V esvém díle často bojuje proti maloměšťáctví. Dekadentní a symbolistická sbírka - Satanova sláva mezi námi (Satan – symbol pozemskosti, radosti ze života). Poté se přiklání k naturismu, oslavě přírody - sbírka Kniha lesů, vod a strání. V desátých letech se přiklání k civilismu - píše sbírku Nové zpěvy: materialistická, oslavuje hmotu. Obsahuje motivy spojené s novodobou technikou (Zpěvy drátů, Chvála rotačky), velkoměstským životem (Cirkus). Odpor k válečným událostem po první světové válce se odráží ve sbírce Válčení civilistova. Ve třicátých letech píše Neumann proletářskou poezii - Sonáta horizontálního života: věří v budoucnost komunismu. Za druhé světové války byl Neumann pronásledován, proto píše pod pseudonymem - Bezedný rok, Zamořená léta: sbírky o holocaustu a kolaborantech.Zamořená léta