Jiří Brdečka
Divadelní hra s podtitulem Zabijácká suita, inscenovaná divadlem Větrník, fungujícím v Praze ve válečných letech 1941-1946. Hra je veselou parodií na kovbojské příběhy, jež byly tou dobou velmi populární mezi mládeží – čtenáři Rodokapsů či morzakorů (mor za korunu), jak tento druh pokleslé literatury pojmenoval Karel Čapek. Svému čtenáři dává iluzi činu – vleže. Hrdinové hry jsou buď stoprocentně kladní nebo naprosto záporní lumpové, mluví krásným, patetickým jazykem užívajíce stylových „westernových“ obratů. Limonádový Joe se skutečně vyslovuje tak, jak je psáno. Je „kýčovitě dokonalým pistolníkem bez bázně a hany, stupidním právě tou dokonalostí. “ Podobný efekt vyvolává rovněž Joeův naprostý a nekompromisní abstinentismus.
Hra má ovšem ještě jednu rovinu, čitelnou nejvíce v době svého vzniku: Chování pistolníků, tupých banditů, kteří si libují v surovostech, v mnohém připomínalo jednání gestapáků, jejichž činy budící hrůzu zde byly zesměšněny.
Když střílí Limonádový Joe, pak již není třeba volat lékaře.
Hra byla zfilmována Oldřichem Lipským v roce 1964 pod názvem Limonádový Joe aneb Koňská opera.
V městečku Cowtownu vládne pan Douglas St.Claire, nikoliv šerif, ale majitel většiny barů a podniků ve městě. V jednom z jeho barů vystupuje famózní zpěvačka a lehčí ženština, překrásná Tornado Lou, o kterou Douglas usiluje, jež ho však zarputile odmítá s tím, že hledá toho, kdo ji učiní jinou, lepší...
Konečně přijíždí do města Kuggles, majitel dobytčích stád a jediný konkurent Douglase St.Claira. Přiváží si s sebou svou andělsky čistou dceru Winnifred, která byla na studiích, kde si osvojila knižní řeč, díky níž je podobná spíše světici a naprosto naivní osůbce, než děvčeti z divokého Západu.
Douglas chce Kugglese zničit, ale není vhodné, aby ho jednoduše zastřelil jeho nohsled Grimpo, neboť Kuggles má vlivné známé. Naštěstí pro něj se zjeví Horác, Douglasův bratr, který se živil jako podvodný hráč karet. Slíbí, že Kugglese obehraje v pokru. To také udělá, ale v tom se objeví Limonádový Joe, ochránce utlačovaných a potiratel bezpráví, který po Horáci pase už několik let po celých Státech, neboť byl vinen smrtí jeho bratra. Ví o nečistých hráčských praktikách Horácových a nakonec jej usvědčí, čímž se jeho výhra nad Kugglesem anuluje. Joe se mezitím zamiluje do Winnifred a ona do něj, miluje jej však také Tornado Lou, která v něm vidí svou spásu. Když je však její láska zhrzena, myslí nějakou dobu na pomstu.
O Winnifred se pokouší nakonec také Horác, ale Limonádový Joe přichází včas, aby ji vyrval z jeho spárů (jimiž bohužel hyne Tornado Lou) a dospěl tak k závěrečnému Happy Endu.
Limonádový Joe: Bah, křik raněných, chrapot umírajících, skalpy mokvající krví, to mnou ani nehne. Ale alkohol, ta metla lidstva, to je jiná. Proti němu jsem bezbranný jako děcko!
Winnifred: Chlípný hnusníku! Hnusný chlípníku!
Winnifred: Jaké je zde ticho! Myslím, že by se Lou už mohla vrátit. Odešla, aby dala nažrat králíkům. Vlastně jsem měla ty roztomilé ušáčky krmit já, ale Lou mi říkala, abych jen zůstala sedět a pletla dál teplé punčochy pro městské chudé! Nevyzná se prý v tom tak jako já, která mám na to školy. Jest příliš skromná, ta ubohá Lou, neboť systém dvě hladce a dvě obrace není nijak složitý a neřekla bych, že je k tomu třeba odborného školení. Aby bylo jasno, neumím jen plést a háčkovat, ale vyznám se i v dějinách Řeků a Římanů. Ani tito, ani oni, nenosili punčoch.