Otokar Březina
(1868 - 1929) vlastním jménem Václav Jebavý. Pocházel z Počátků u Pelhřimova. Žil samotářským životem mimo kulturní centra, bez rodiny. V centru literárního dění byl pouze prostřednictvím knih a literárních časopisů. Je to český symbolista, velký individualista. Orientoval se v antické a orientální filozofii, uznával metafyziku Imanuela Kanta, podepsal se na něm také vliv Schopehauerova pesimismu. Mězi znalce Březinova díla patří Petr Holman nebo Pavel Vojvodík. Březina vystihl podstatu symbolismu – vyjádřit spojitost viděného s tušeným, hledat smysl lidského bytí. K takovému celistvému pohledu nestačí slovo ve svém základním významu, nýbrž ve významech přenesených, proto užívá metafory, termíny, složitou větnou stavbu, jeho díla jsou těžce srozumitelná. Březinova symbolistní báseň často připomíná náboženskou meditaci, modlitbu. Mluvčí nejednou oslovuje Nejvyššího (Bůh?). Březina položil základ moderní metaforiky. Je to silný subjektivista (důraz na já), avšak později se přiklání ke kolektivismu (my). V poslední nedokončené sbírce se opět vrací k silnému subjektivismu až autismu.Tajemné dálky