V originále Tha Dalai Lama's Cat and the Power of Meow, vydáno 2014. Příběh vypráví kočka dalajlamy, která je očitým svědkem nejrůznějších událostí a rozhovorů lidí, kteří se kolem osobnosti Jeho Svatosti vyskytují. Jejím prostřednictvím a díky jejím úvahám se dovídáme o moudrostech, které pronesl sám dalajláma, či které si ujasnila sama Její Svatost Kočka.
Mysl předjímá veškeré činy.
Mysl řídí naše jednání a vytváří naše skutky.
Jestliže člověk mluví nebo jedná s jasnou a čistou myslí,
provází ho štěstí, právě tak jistě, jako nás na slunci provází stín.
(BUDDHA)
A povězte mi prosím: kdyby byly vaše myšlenky vidět, zbyli by vám pak ještě vůbec nějací přátelé?
[...]
Připadalo mi, že je spousta skvělých příležitostí, kdy se znovu pustit do meditování. Žádná z oněch příležitostí však shodou okolností nenastávala dnes.
Svět je plný aspirantů meditace, kteří to vyzkoušeli a vzdali, nebo si o meditaci přečetli tucet knih, ale nemeditují pravidelně. Sama jsem se, milí čtenáři, až donedávna pokládala za jednoho z nich. Pak se však přihodilo něco, co to změnilo. A zjistila jsem, že něčím podobným si prošla většina z těch, kdo meditují. Určitá událost zapůsobí jako spouštěč a pošle vás směrem, o kterém jste už dlouho uvažovali, ale nikdy jste tamtudy nevyrazili s plným odhodláním.
[...]
"Bolest je nevyhnutelná," pokračoval dalajlama, "ale utrpení je volitelné. Všichni čelíme různým výzvám a zraněním. Důležité je, co uděláme potom. Poneseme s sebou své zranění a jeho příčiny dál ve své mysli? Nebo najdeme způsob, jak se toho zbavit a přestat se trápit?"
[...]
"Myšlenky přicházejí, nějakou dobu se pozdrží a pak zas odejdou. Nejsou trvalé. Podobně jako mraky. Není podstatné, jak hodně zakrývají celou oblohu, ani jak dlouho. Nakonec stejně zmizí."
[...]
"Když se někdy dostaneme do potíží, můžeme i my složité životní podmínky využít k tomu, abychom vytvořili něco, co by nás předtím ani nenapadlo. Můžeme své trápení proměnit v příležitost k neobyčejnému rozvoji."
[...]
"Víte, když praktikujeme bdělou pozornost, jsme plně v přítomném okamžiku, jsme tady a teď, záměrně a bez posuzování. Věnujeme pozornost tomu, co přichází branami našich smyslů. Co slyšíme, jaké chutě vnímáme a tak dál."
[...]
Mezi štěstím a věnováním pozornosti tomu, co právě děláme, existuje přímá souvislost. Jde o bytí v přímém módu namísto narativního módu.
[...]
"Mohli bychom tedy říct, že nám meditace pomáhá stát se bdělejšími a pozornějšími, tak jako nám fyzické cvičení pomáhá být v lepší fyzické kondici?" ujišťovala se moderátorka.
Jeho Svatost přikývla. "Ano, velmi správně. S bdělou pozorností máme víc vnitřního míru a štěstí. Máme větší svobodu."
[...]
I z běžných činností, jako je třeba pěší cesta do práce nebo žehlení, se mohou stát příležitosti k cvičení bdělé pozornosti.
Tyto rady jsem okamžitě aplikovala v praxi a s bdělou pozorností jsem si olizovala napřed levou packu a pak se ještě věnovala ušní hygieně.
[...]
"Vnímat mysl, mít bdělou pozornost zaměřenou na mysl, znamená, že jsme si vědomi svých myšlenek, a přitom se do nich nenecháváme vtáhnout. Vidíme myšlenku čistě jako myšlenku. [...] Stáváme se pozorovateli svých myšlenek, nikoliv jejich otroky. Kousek po kousku můžeme postupem doby získat kontrolu nad proudem své mysli a zbavit se mentálních vzorců, které nám neprospívají."
[...]
"Kolik z naší lásky a soucitu je něčím podmíněno? Chceme, aby byl někdo šťastný, ale jen tehdy, když se bude chovat tak a tak. Ochotně pomáháme tomu, o kom si myslíme, že nám to oplatí až přijde vhodný čas. Je na každém z nás, aby byl sám k sobě upřímný. Zeptejte se sami sebe: Nakolik je má láska a můj soucit čistý, a nakolik vychází z připoutanosti?"
[...]
"Kéž se všechny bytosti osvobodí z utrpení" - při těchto slovech geše sepjal ruce před srdcem v hrané pokoře a uctivost - "kromě mého bývalého manžela a všech konzervativních voličů."
[...]
"Všechny bytosti, i ty, se kterými je pro nás obtížné vycházet, jsou v jádru stejné jako my, protože je v nich stejná touha po štěstí. Stejně jako my, i ony, se chtějí vymanit z bolesti. Způsob, jakým usilují o štěstí, je možná scestný, možná při tom hodně škodí, ale v jádru chtějí totéž co my. V tom jsme všichni stejní. [...] Ovšem nemůžeme skutečně přijmout druhé a upřímně jim přát štěstí, pokud jsme nepřijali sami sebe [...]
Jaký smysl má přát štěstí všem bytostem, ale ne sobě samým? K čemu by bylo cvičit se v trpělivosti vůči naprosto neznámým lidem, a nemít trpělivost sami se sebou?"
[...]
"V běžném stavu je mysl obvykle dost neklidná. Co se stane, když hodíte kámen na hladinu rozbouřeného oceánu? Jaký dopad to bude mít? Ale vezměte stejný kámen a hoďte ho na hladinu klidného jezera - PAK uvidíte výsledek. [...] Když je naše mysl klidná a tichá a my se zamyslíme třeba nad soucitem vůči sobě samému, pak se naše porozumění prohlubuje. Máme tak určitou naději, že namísto toho, abychom to jen zhodnotili jako hezkou myšlenku, uvědomíme si její vnitřní pravdivost. A díky této realizaci se začne postupně kousek po kousku měnit i naše chování."
[...]
"Nesmíme dovolit, aby se dokonalé stalo nepřítelem dobrého. [...] Soucit začíná sebepřijetím. Podmínkou sebepřijetí je, vzdát se negativních myšlenek o sobě. A to začíná tím, že si ony negativní myšlenky musíme napřed vůbec uvědomit."
[...]
"Možná je třeba, abys všemu nechala volný průchod. Nemůžeš přinutit poupě, aby rozkvetlo, tím, že mu budeš roztahovat okvětní plátky. Někdy je nutné počkat, až v přírodě i mezi lidmi přijde ten pravý čas..."
[...]
"To, co se přesouvá z jednoho života do druhého spolu s proudem jemného vědomí, není získaná osobnost. Není to ani inteligence, paměť, náboženské přesvědčení nebo rasa. Není to ani živočišný druh. [...] V tomto životě můžeme vytvářet příčiny toho, co bychom chtěli, aby naše vědomí prožívalo v budoucnosti. Zvlášť lidský život nabízí nesmírné množství příležitostí nejen k tomu, abychom si vytvořili bezpočet příčin budoucích pozitivních prožitků."
[...]
Hudba má úžasnou, skoro až magickou moc díky tomu, jak propojuje vědomí s energií. Různá hudba nese různé vibrační kvality. Už jenom tím, že ji posloucháme, v nás dokáže měnit naši vlastní energii a náladu - je to něco jako alchymie.
[...]
"Jako sklenice zčeřené vody nabrané ze strouhy, celá kalná a černá. Ale když necháte sklenici chvíli stát na rovném povrchu, kal se usadí a nad ním budete mít průzračnou vodu, takže snadno uvidíte na druhou stranu."
[...]
"Meditace zlepšuje spokojenost s prací, snižuje fluktuaci zaměstnanců a zároveň minimalizuje pracovní stres a syndrom vyhoření."
[...]
Dalajlama o nadužívání mobilních telefonů:
"Příliš mnoho aktivity a bezmyšlenkovitého těkání. To vytváří veliký neklid a ničí mír v duši. Když se lidé nechají příliš pohltit mobilem, přijdou o vnitřní spokojenost."
[...]
Když je svět venku nejhrozivější, cítím tu největší ochranu. Ve tmě září vnitřní světlo nejjasněji.
[...]
"Kousek po kousku začnete bděleji a pozorněji vnímat všechno, co děláte, říkáte i co si myslíte. Nejen když meditujete. Je to nesmírně cenné, protože jen tehdy, když si uvědomujete, co se děje, můžemet to také vědomě měnit. [...]
Je velmi užitečné všímat si, kdy v nás narůstá napětí. Teprve pak můžeme své chování pozměnit. [...] Mysl předjímá veškeré činy. Mysl řídí naše jednání a vytváří naše skutky. Jesliže člověk mluví nebo jedná s jasnou a čistou myslí, provází ho štěstí, právě tak jistě, jako nás na slunci provází stín."
[...]
"Stačí nasměrovat pozornost k přítomnému okamžiku a můžeme prožívat hluboký vnitřní klid, přestože to ve světě kolem nás bouří. [...]
Jak štěstí, tak neštěstí vychází z myšlenek. Naším úkolem je rozvíjet takové myšlenky, které vytvářejí štěstí, a vyhýbat se takovým myšlenkám, kvůli kterým se trápíme. Častokrát máme všelijaké negativní myšlenky, aniž bychom si uvědomovali, co se vlastně děje, protože se jimi necháváme úplně pohltit. Nebo protože se jim nedokážeme ubránit. Díky bdělé pozornosti to však postupně lépe uvědomujeme. Daří se nám lépe vidět, na co a jak myslíme, a v případě potřeby to také dokážeme změnit."
[...]
"Spoustu lidí vyhodí z práce a také se kvůli tomu nesesypou. Největší škody napáchaly moje vlastní myšlenky a interpretace skutečnosti."
[...]
"Nejšťastnější jsme, když myslíme na ostatní bytosti se soucitem. Přemýšlíme-li o tom, jak pomáhat druhým, aby se vyvarovali utrpení a dosáhli spokojenosti, máme z toho prospěch především my sami."
[...]
Skutečným účelem buddhismu je prožít přirozený stav mysli.
[...]
Mysl je jako zahrada. A ty rozhoduješ o tom, co v ní bude růst: jestli plevel, nebo květiny.
[...]
"Dech je jako předmět meditace velmi výrazný, takže se na něj snadno napojuje. Až se vaše mysl zklidní, řekněme tak po pěti nebo deseti minutách, změníte objekt meditace z dechu na samotnou mysl. [...] Myšlenky povstávají z mysli právě tak, jako vlny povstávají z oceánu. Jsou stejné povahy. Když sedíme na lavičce na břehu a sledujeme vlny, jak se zvedají, mohutní, pak se tříští o pobřeží a vracejí zpátky do moře, víme, že vlna a moře jsou prakticky totéž. Na chvilku se z moře zdánlivě vyčlení, ale zůstává jeho součástí. Stejné je to s našimi myšlenkami. To hlavní je, nenechat se myšlenkami pohltit, což se nám většinou stává. Naším úkolem je sledovat myšlenku jenom jako myšlenku, nic víc."
[...]
"Existují důkazy, že meditace pomáhá lidem s depresemi. Neurologové říkají, že insula, což je část mozku, kde vnímáme pocit neštěstí, je propojena s výkonnou funkcí mozku, která vyhledává zdůvodnění. Nešťastné myšlenky vedou k nešťastným pocitům. Pak se ptáme, proč je nám tak mizerně, a tím si vytváříme další zoufalé interpretace, přesvědčení, názory a postoje."
"A je to začarovaný kruh."
"Přesně tak. Meditace pomáhá vystoupit z něho. Ano, na začátku nás docela stejně budou přemáhat určité myšlenky. Ale když se do nich nenecháme dál zaplétat, bude nás takových myšlenek napadat méně a méně. Až postupně docela vymizí."
"A co nám zbyde?"
Ani Drolma zazářila. "Mysl sama o sobě!"
[...]
"Napřed vám vaše vlastní mysl může připadat jako pustá prázdnota, jako pouhé pozadí vašich myšlenek. Ale čím déle dokážete s myslí zůstávat, tím více budete vnímat její kvality. Začnete prožívat to, že její přirozeností je jasnost a světlo. Stále více budete cítit vnitřní klid, spokojenost a štěstí. Možná s meditací začínáme jako s určitým tréninkem mozku. Pak ale zjišťujeme, že je právě tak o myšlení jako o cítění, že je to určitý stav našeho bytí. Naše prvotní vědomí nemá žádná omezení a jeho přirozeným stavem je zářivá a trvalá blaženost. Když se nám to podaří skutečně prožít, pak už se nepokládáme jenom za tohle," ukázala Ani na svoje tělo, "ale uvědomujeme si, že naše pravá přirozenost je úplně jiná. [...] Naším jediným úkolem je vzdát se neklidu, který nám zastírá mysl, a spočinout tak v její pravé přirozenosti. Je to velice užitečné nejen při formálním praktikování meditace, ale kdykoliv se ocitneme v nějaké náročné situaci."
[...]
"Zvlášť mě zaujal citát Erwina Schrödingera, který zněl zhruba takto: Obraz, jaký si každý člověk utváří o světě, je a navždy zůstane pouze výtvorem jeho mysli, a nelze dokázat, že existuje mimo ni. [...] změníme-li svůj přístup k určitým věcem, změníme tím i ony věci."
[...]
Předmětný svět povstává ze samotné mysli.
[...]
Slyšela jsem, jak Oliver vysvětluje, že slova "meditace" a "medikace" mají stejný latinský kořen ve slově medeor, což znamená "léčit" nebo také "činit úplným". A jak každý naše myšlenka má energetickou složku, která působí na fyzické rovině. A jak je účeinek placeba důkazem síly mysli. [...]
Namísto toho, abychom hmotu léčili hmotou, můžeme ji uzdravovat energií mysli.
[...]
"Někdy potřebujeme zažít šok, nějakou vnější událost, která námi otřese, aby nám pomohla najít cestu k užitečnějšímu životu."
[...]
Když nemohu změnit svět, mohu aspoň změnit způsob, jak ho vnímám.
[...]
Bytí tady a teď nás chrání jak před obavami z budoucnosti, tak před traumaty z minulosti. [...] Na fyzické úrovni pak vede bytí v přítomném okamžiku k lepšímu zdraví a delšímu životu. [...] Díky bdělé pozornosti postupně (napřed jen v záblescích) přijdeme na to, že naše mysl je ničím neohraničená a zářivá, a to jak v cítění, tak ve schopnosti vnímat. A jakmile nám to dojde, prožijeme nesmírně hluboký pocit klidu a neskonalou radost.