Cesta kolem světa za osmdesát dní

m či příbuzným. Mr. Fogg bydlí sám ve velkém domě a jeho každodenní počínání je prodchnuto matematickou přesností a neochvějným stereotypem.

Pro banální prohřešek vyhodí svého sluhu a najme nového, jistého Proklouze. Ten je po všech peripetiích svého života šťasten, že může sloužit pánovi žijícímu tak poklidným, uměřeným a přesným životem, kde se nemůže udát nic nahodilého.

Toho večera uzavře s pány v klubu spontánní sázku, že se mu podaří učinit cestu kolem světa za 80 dní, jak o tom psaly londýnské noviny. Jednalo se o minimální potřebnou cestu, spočítanou statistiky.

Mr. Fogg je pravý gentleman a muž činu, proto na cestu vyrazí ještě téhož večera. Vezme s sebou zděšeného a zdrceného Proklouze, cestovní vak a 20 000 liber, které mu mají vystačit na celou cestu.

Jeho cesta je protkána mnoha nečekanými událostmi a hříčkami osudu, které Fogg absolvuje bez jediného mrknutí oka či vyvedení ze skálopevného klidu. Cestu mu znepříjemňuje detektiv Fix, který se mylně domnívá, že je Fogg lupičem, který téhož dne, kdy odjel na tuto cestu (podle Fixe se jedná pouze o záminku, jak se uklidit před světem), vyloupil londýnskou banku a odcizil 50 000 liber. Foggova hotovost, se kterou po cestě zachází velice velkoryse, Fixe v jeho názoru jen utvrzuje.

Cesta Mr. Fogga má zahrnovat Suez, Indii, Čínu, Spojené státy americké a konečně opět Anglii, kam se má navrátit. Po cestě využíval především zaoceánských parníků a železnice, které na sebe často velmi těsně navazovaly. Různá zpoždění musel Fogg kompenzovat všelijakými způsoby, např. soukromě najatou bárkou, kterou doháněli velký parník, podplaceným strojvůdcem lodi, sněžnými saněmi na americké pláni apod. V Indii vyrval z rukou fanatických vyznavačů bohyně Kálí mladou ženu, paní Audu – Indku, vychovanou v přísném anglickém stylu a násilím provdanou za starého rádžu, po jehož smrti měla být upálena, aby podle zvyku mohla zemřít s manželem. Paní Auda poté cestuje s Mr. Foggem až do Londýna, plna vděku za svůj život, obdivu a posléze vzrůstající lásky k tomuto gentlemanovi.

Po příjezdu do Liverpoolu, poslední zastávkou před konečnou destinací, je náhle zatčen Fixem, který ho sledoval celou cestu, maje v kapse zatykač platící pouze na anglickém území. Fogg je vzat do vazby a jeho naděje na včasný návrat do Reformního klubu jsou tedy definitvně zmařeny. Nakonec je sice propuštěn, protože pravý pachatel je znám již tři dny, ale Fogg přesto přijede do Londýna pozdě. Požádá o ruku paní Audu, která plna štěstí souhlasí. Když to však jde Proklouz oznámit knězi, zjistí, že je teprve sobota, nikoliv neděle – cestovali totiž proti času a přijeli o den dříve, aniž by to tušili. Ve stanovenou hodinu tedy Phileas Fogg vstoupí do salónu Reformního klubu a sázku vyhraje.

„Mr. Fogg stál nehybně se založenýma rukama. Čekalo ho vážné rozhodování. Paní Auda, stojíc proti němu, pozorovala ho bez jediného slova... Porozuměl jejímu pohledu. Je-li sluha v zajetí, není povinností pana Fogga odvážit se všeho, aby ho vyrval Indiánům z rukou? – Najdu ho živého či mrtvého, - řekl prostě paní Audě. – Ach pane...pane Foggu! – zvolala mladá žena, uchopila svého společníka za ruce a pokryla je slzami. – Živého, - dodal Mr. Fogg, - neztratíme-li ani minutu!“

Nová slova, která jsem v textu nalezla:

whist = karetní hra pro 4 hráče s balíčkem francouzských hracích karet (Will Fogg ji měl velmi v oblibě)

zebu = asijský a africký druh skotu, vyznačující se hrbem na zádech

pagoda = buddhistická věžová stavba

spahiové = starší označení pro tureckou vojenskou jízdu (osmanskou)

bajadéra = indická tanečnice

šlem = glazura s obsahem oxidů alkalických kovů

sampán = plochá čínská dřevěná loď (3 - 5 metrů dlouhá)

mikádo = zastaralé označení pro japonského císaře

bonzové = japonský buddhistický mnich

norimono = nosítka pro vládce

kanga = tradiční ženský oděv na svahilském pobřeží (Afrika)