- Dílo připomíná svou kompozicí pohádku.
- Základem je řecká báje o králi Midasovi, kterému z hlouposti narostly oslí uši (kvůli tomu, že se míchal do rozsudku nad hudebním závodem bohů Apollóna a Pana). Tajemství zná jen králův holič, který je našeptá do jámy, protože nemůže snést, že se nesmí svěřit. Na tom místě vyroste rákos a ten tajemství vyšeptá celému světu.
- Tato báje přešla do irské pověsti o králi Lávrovi, kterou si Borovský přeložil. Zde má irský král Lávra oslí uši bez udané příčiny a kryje je dlouhými vlasy. Jednou ročně si ale dává holit vousy a každého holiče dá pak popravit, aby nevyzradil jeho tajemství, ačkoliv jinak je to dobrý a spravedlivý král. Holiči si vždy tahali los, kdo půjde krále holit. Avšak jeden mladý holič (Borovský ho nazval Kukulín) dostane milost, když se za něj jeho matka vroucně přimlouvá, ale musí přísahat, že to nikomu nepoví. Tajemství ho však tíží a tak ho našeptá vrbě.
- V irské pověsti z ní jeden zpěvák vyřezal kolík na spravení rozbité harfy a ta pak vyzradí tajemství při velké králově hostině, na které zpěvák zpívá (v Borovského skladbě z vrby vyřeže muzikant kolíček do basy). Je na ni pozváno obrovské množství lidí a král chce nejdřív všechny nechat popravit, ale pak mu v tom jeho svědomí zabrání a raději odhalí své uši a lidé si na ně časem zvyknou.
Myšlenka skladby:
Borovský varuje před riziky jedinců, kteří neumějí takováto tajemství smlčet. Poukazuje na zchátralost monarchie, která odumírá tělesně i duševně (král má rozmar, který se příčí zdravému rozumu)
Satirické narážky
Kukulín – protože všechno vykuká.
Místo u vrby se jmenuje Vyklov – místo, kde se všechno viklá.
Matka Kukulína je schopná říct králi do očí a veřejně, že se chová jako blázen.
Dlouhé uši právě dobře ke koruně sluší – zesměšnění monarchie.