Cikáni

Karel Hynek Mácha

- novela z r.1835, ale kvůli cenzuře vyšla až po M. smrti (příliš tragická a pesimistická)

- Máchovo nejrozsáhlejší dílo. Vznikalo v časové blízkosti Máje.

- Předobrazem krajiny v Cikánech je Kokořínsko, kde to Mácha dobře znal.

- V postavě mladého cikána cítíme samotného Máchu

Popis krajiny s pískovcovými skalami, s mohutným hradem bez oken a malou, révou porostlou chaloupkou u hradu. K chaloupce patří zahrádka, kterou místní nazývají „židova zahrádka.“ Žije zde starý žid (je tu hospodským) a jeho dcera Lea, která je pomatená. Každý den sem chodí starý vysloužilec Bárta Flákoň (vl. jménem Bartoloměj Bárta) na kořalku. Slouží na zámku a je známý tím, že umí dobře vyprávět, avšak hodně si při tom vymýšlí.

Jednou přišli dva cikáni, starý a mladý. Mladý cikán byl malého vzrůstu a jednu ruku měl kratší než druhou. Poslouchal vyprávění Bárty a povídá, že jako malý už tady kdysi byl. A Bárta pak vypráví, že pamatuje, jak se jeho pán vrátil z cest z Itálie, krátce na to se tu objevila žena, které pán dal onu hospodu a chodil za ní. Zanedlouho s ním měla dítě. Pak, když byl chlapec asi čtyřletý (a Bárta se pamatuje, že byl na mladého cikána velmi podobný a na prsou měl znaménko), řekl jemnostpán, že už jej nemůže vidět a druhý den že byl chlapec prostě pryč. Hospodskou Angelinu později prý zavřeli v zámku do věže, ale ona utekla a od té doby ji nikdo neviděl. Mladý cikán byl vyprávěním velice dojat.

Večer zalezli cikáni přenocovat do jedné dobře ukryté jeskyně v nedalekém lese. V jeskyni se ozýval hlas a pak se objevila stará, šeredná a pomatená žena. Cikáni usnuli a ráno byla žena pryč. Potkali Bártu a ptali se, co je to za žebračku – prý je tu tak rok, dříve nebyla poblázněná. Přišla s mužem, po němž chtěla, aby se vydával za jejího manžela a on to dělal, protože měla peníze. Koupila si chalupu, ale pak peníze došly a ten muž zemřel, z chalupy ji vyhnali a od té doby žebrá. Myslela si, že když svítí měsíc, podá jí v tu noc dítě. Proto za měsíčního svitu vždy vycházela ven. Pak se úplně pomátla a začala se měsíční záře nevýslovně bát.

Cikáni přišli opět do židovy zahrádky a žid i Lea prosili mladého cikána, aby tam zůstal. Lea se do něj zamilovala, on ji také miloval a její otec chtěl mít nějakého nástupce. Mladý cikán tedy souhlasil a přemluvili i staršího, aby zůstal, ačkoliv chtěl odejít, aby mohl dokonat svou pomstu (zatím neřečeno jakou). Mladý cikán je ale velice žárlivý a podezřívá Leu, hledá příčiny jejího bývalého smutku u jiného muže a jednou vyjde najevo, že byla svedena zámeckým pánem Valdemarem Lomeckým podobně jako více dívek. Mladý cikán ukáže na hrudi znamení ve tvaru lidské ruky a zvolá, že Angelina je jeho matka.

Lea je zdrcena, myslela, že o jejím tajemství nikdo neví (ale Bárta tehdy stál pod okny zámku, tak to vše pozoroval). Cikáni odešli a mladý přísahal Lomeckému pomstu. Lea zármutkem zemřela a starý nemocný žid, vida svou dceru mrtvou, zemřel také.

Tu noc se zámecký pán dlouho nevracel do zámku. Čeleď se ho již chtěla vydat hledat, ale vtom dorazil do zámku Bárta a vypravoval, že viděl, jak někdo v lese zakopává zavražděného Waldemara Lomeckého a myslel si, že je to mladý cikán. Vydal se tam ze zámku průvod, hraběte vykopali a odnesli do zámku. Objevil se tam mladý cikán a byl tehdy zatčen a také odveden. Nekladl žádný odpor.

Hrabě měl u sebe list, na kterém stálo, aby byl hned po jeho smrti otevřen a přečten. Byla to poslední vůle a přiznání. Když se vrátil z cest, podezříval svou těhotnou manželku Emmu z nevěry s jeho přítelem, ačkoliv jí byl sám nevěrný. Ona z toho již byla zoufalá a řekla, jestli mu kdy byla nevěrná, ať se její dítě narodí zohyzděné a ona nechť v hodině porodu zemře. To se také stalo, dítě se narodilo shrbené a s jednou rukou kratší. Na prsou mělo znaménko v podobě lidské ruky vyzdvižené k přísaze. Matka zemřela.

V této době přišla do těch míst Angelina, kterou hrabě svedl na svých cestách. Porodila dítě, snad také jeho, ale bylo mrtvé a tak jí hrabě tajně podstrčil to své poznamenané, které pak považovala za své. Hrabě však blízkost svého syna nemohl vystát a chtěl po Angelině, aby odešla. Ta odmítla, neboť mu chtěla být nablízku a tak odvedla dítě pryč. Hrabě ji pak přijal do zámku.

Nicméně se hrabě stále obával, že se jeho syn jednou vrátí a že bude příčinou jeho záhuby. V poslední vůli píše, že i kdyby přišel a zabil jej, odpouští mu, neboť by to bylo pouze spravedlivé naplnění kletby, a odkazuje mu všechny své statky.

Mladý cikán nechtěl nic říci, zda hraběte zabil nebo ne, a byl odveden k mrtvému do kaple, aby byl vyslechnut. Vtom přivedli služebníci z lesa starého cikána, jehož skrývání jim připadalo podezřelé.

Oba byli odvedeni do města před soud. Starý cikán se přiznal, že to on zavraždil hraběte, někdejšího svůdce své bývalé milenky Angeliny, kterého hledal 30 let, aby se mu pomstil. Byl odsouzen k trestu smrti provazem. Mladší byl uznán za syna a dědice hraběte. K popravě Giacoma (= starý cikán) přivedli i Angelinu, aby bylo trestem za její někdejší nevěru, že uvidí smrt svého bývalého milence. Pak ji odvedli do domu bláznů, ale ona si tam zubama přervala žíly a zabila se.

Mladý cikán však opustil své dědictví a vydal se zase do světa.