Jan Werich a Jiří Voskovec
Hra Osvobozeného divadla z roku 1932. Parodie na politické čachry, uplatňování osobních zájmů na úkor blaha státu, korupci a další neřesti, zasazená do roku 44 před Kristem, do doby zavraždění Julia Caesara. K tomu však v této hře nedojde, vše se točí jen kolem osnování neblahého činu, záletnictví Kleopatřina, hluchoty Ciceronovy (jeho kolegové mají za to, že proto tak dobře řeční, protože se neslyší) a komických kousků dvou prostých občanů, Papulla a Bulvy (V+W). Jiným komickým jménem je ještě Kleopatřina služka Onomatopoe.
Lid si žádá odchod Kleopatry z Říma, aby se necítil ohrožen egyptským vlivem. Političtí předáci chtějí královnu Egypta vyhostit po dobrém, aby sami na tom profitovali, a nabízejí jí obchod:
BRUTUS: ...přicházíme vám prostě navrhnout obchod, který by vynesl slušnou provisi.
KLEOPATRA: No, to je něco jiného, vznešení Římané. Měli jste se vyjádřit hned. Posaďte se, prosím.
BRUTUS (se posadí a z aktovky vyjme papíry): Madame, z Egypta se dováží do Říma ročně šedesát tisíc vagonů pšenice za ceny nižší než pšenice tuzemská, čímž my velkostatkáři trpíme. Navrhuji vám, abyste odjela z Egypta, začež vám zaručíme dvojnásobný odběr pšenice za ceny přizpůsobené cenám tuzemským. Z celého obratu pak nabízíme vám patnáct procent provise.
KLEOPATRA: To je komicky málo.
BRUTUS: To je dvacet osm milionů sesterciů ročně.
KLEOPATRA: Za to se mám vzdát Caesara a zimní sezóny v Římě?
BRUTUS: Více než patnáct procent mi senát neodhlasuje.
KLEOPATRA: A já za míň než za dvacet neodjedu.
...
BRUTUS: Možná, že bych těch dvacet procent v senátě docílil, ale byla by to těžká práce...
KLEOPATRA: Snad by nebyla tak těžká, kdybych vám zadala třeba stavbu silnic.
BRUTUS: To není špatné, madame, já mám na Sicilii kamenné lomy. Jenže, jak ten kámen dostaneme do Egypta?
CICERO (který naslouchal): Já mám v Kalabrii lesy.
KLEOPATRA: To je dříví na stavbu nákladních lodí!
TŘETÍ SENÁTOR: Prosím, aby bylo konstatováno, že Brutus a Flavius se vzájemně obviňují z prospěchářství, ale žádný z nich svoji vinu nepopírá!
PRVNÍ SENÁTOR: Mlč, ty kradeš taky!
TŘETÍ SENÁTOR (k Prvnímu senátorovi): A ty snad ne? Máš tři velkostatky!
PRVNÍ SENÁTOR: Já nemám nic?
BRUTUS: Protože jsi to přepsal na svou ženu!
PRVNÍ SENÁTOR (k Brutovi): Ale nedal jsem si odepsat daně jako ty!
CICERO: O co jde?
DRUHÝ SENÁTOR (K Ciceronovi): Ty mlč, vykácel jsi státní lesy a peníze sis nechal!
ČTVRTÝ SENÁTOR: Skoncujte ty osobní záležitosti! Máme na programu nezaměstnanost! Lid čeká na naši pomoc.
BRUTUS: Ať nám lid vleze na záda!
PRVNÍ SENÁTOR: ...vyjádři se, Antonie, jsi pro Caesara nebo proti němu?
ANTONIUS: Klaním se před jeho ctnostmi. Vás však varuji před chybným krokem. A každý váš krok bude chybný, učiníte-li jej zaslepeni vzájemným osočováním.
ČTVRTÝ SENÁTOR: Jsou tu lidé, o jejichž nečestnosti jsou důkazy.
ANTONIUS: Pak nezbývá, má-li totiž senát být očištěn a jednotný, než aby zlořády a korupce byly důkladně vyšetřeny. (Potlesk) A proto navrhuji zřízení vyšetřujícího výboru, který by vyšetřil osobní poměry Caesarovy...
VŠICHNI: Výborně!
ANTONIUS: ...poměry Caesarovy a poměry všech senátorů!
VŠICHNI: To zas ne. Jak to?
DRUHÝ SENÁTOR: Nenecháme si prohledávat kapsy!
ANTONIUS: A jelikož je to po prvé, co senát tuto instituci zřizuje, musí byti tento vyšetřující výbor pod kontrolou užší vyšetřovací komise, kterou by dirigoval zvláštní vyšetřovací komitét, pod přísným dozorem zvláštního vyšetřujícího komisaře, kterého určí vláda, v našem případě senát, to jest vyšetřovaný, takže se nic nevyšetří.
VŠICHNI: Výborně! Bravo Antonius! Když čistit, tak opatrně! Výborně!
Prostí občané Papullus a Bulva ve vězení coby političtí vězni:
PAPULLUS: Pohleďte sem! Hnus mne vehementně jímá! (Zvedne mrtvou krysu) Fujtajbl, krysa!
BULVA: A chcíplá, prosím, ani krysa tady nevydrží! (Papullus ji zahodí)
PAPULLUS: Ačkoliv já myslím, že tu dlouho nebudeme!
BULVA: To já tady zase pěkně budu, já jim odtud nepůjdu. Já si tady pěkně budu trpět za svoji ideu.
PAPULLUS: Já to neříkám snad proto, že bych nerad trpěl za ideu! Já si svoji ideu nedám vytrpět od někoho jiného!
BULVA: To já si zase potrpím na to, abych si potrpěl!
PAPULLUS! Já si vůbec myslím, že si potrpíme!
BULVA: Když na to přijde, já jsem s to jim tady umřít hladem. Já si někam zalezu, odkud půjdu těžko ven, a začnu se jim tam rozkládat.
PAPULLUS: Povedete proti nic chemický proces. Máte pravdu, umřeme hladem. Strava je tu dobrá, ne?
BULVA: Počkejte, když nás sem vláčeli, zahlédl jsem venku připíchnutý jídelní lístek. Co to tam bylo...? Aha, už vím, chléb a voda!
PAPULLUS: A zítra?
BULVA: Voda a chléb!
PAPULLUS: Ještě že to střídají...
PAPULLUS: Lidé jsou zlí, lidé jsou sběř!
BULVA: Sběř? Co je to?
PAPULLUS: Píše se zvěř, čte se sběř!
PAPULLUS: Pěkné to tu mají. Trošku málo světla, konečně ať je trošku šero, jen když je veselo!
BULVA: Ano, šero je tu trošku, a také zima, jenže to nevadí, jen když je veselo!
PAPULLUS: Já říkám, když je veselo, tak se snese i to, že člověk není ve svém prostředí. Ale musí být veselo!
BULVA: Svatá pravda, ať je zima, ať je šero, konečně ať je trošku smutno, ale jen když je veselo!
V této hře se objevuje známá píseň Jaroslava Ježka Ezop a brabenec a V domě straší duch