Karolina Světlá

(1830 – 1899) vlastním jménem Johana Rottová. Pocházela z Prahy. Otec ji ovlivnil k národnímu uvědomění. O národním snažení informoval rodinu Rottovu domácí učitel hudby a vzdělanec Petr Mužák z Podještědí, kterého si Světlá později vzala. S ním poznala venkovský lid v jeho rodišti, Světlé pod Ještědem. Odtud si vzala příjmení Světlá. Manželství se ale rozpadlo a jediná dcerka zemřela. Světlá trpěla hlubokými depresemi, z nichž si pomáhala literární činností, které přikládala výchovný význam a cíl. Zajímala ji také sociálně filozofická a hnutí žen, jehož program pomáhala utvářet. Světlá byla velmi vzdělaná, filozoficky orientovaná, četla Rousseaua, Voltaira. Přátelila se s Němcovou, s Janem Nerudou (odmítla jeho lásku). Její tvorba byla ovlivněna hlavně autobiograficky – převažují ženské hrdinky, které jdou odhodlaně za svým cílem a jsou schopny velké oběti. Literární podněty čerpá ze dvou okruhů: měšťanská Praha 60. let a venkovské prostředí, tzv. ještědské prózy., kde jsou ženské hrdinky vzorem spravedlnosti (Vesnický román, Kříž u potoka, Kantůrčice, Frantina, Nemodlenec). Nemodlenec