Bílá nemoc
- Čapek se touto hrou snaží poukázat na odklon od humanity, úcty k životu a právům člověka. Tento odklon nastal po 1. světové válce, kdy už předmětem úcty není člověk, nýbrž třída, stát, národ, rasa. Drama vyhrocuje dobový konflikt mezi mravním ideálem humanity a demokratické svobody a ideálem moci, nadvlády a národní expanze
Lidstvo zachvátila nakažlivá choroba – malomocenství, jehož prvním příznakem je znecitlivělá bílá skvrnka na těle, proto také „bílá nemoc“. Neexistuje proti ní lék, postihuje všechny lidi okolo 50ti let, lidé propadají panice. Lékaři jim mohou dát maximálně léky na zpomalení projevů či utišení bolesti. Pokročilé stadium nemoci se projevuje odpadáváním masa a silným zápachem.
Na Lilienthalovu kliniku přijde k dvornímu radovi, doktoru Sigeliovi neznámý lékař, který tvrdí, že má lék na Bílou nemoc, že jej však nikomu neprozradí, že jím chce pouze na této klinice léčit chudé. Nakonec mu to dr. Sigelius dovolí a Galén má opravdu úspěchy, nemocné se mu daří úplně vyléčit. Dr. Sigelius však jeho úspěchy před novináři představuje jako úspěch kliniky, ne Galénovu zásluhu. Galén však řekne novinářům, že bude léčit jen chudé, bohaté až tehdy, až se díky svému vlivu zasadí o trvalý světový mír. Galén totiž pracoval jako vojenský lékař a když viděl zblízka nesmyslnost zbytečného zabíjení, došel k tomuto názoru. Země je však zrovna uprostřed válečných příprav díky hlavě státu – maršálovi, který chce vybudovat pro svůj národ slávu, vítězství a více prostoru, válku vidí jako jedinečnou příležitost a válečné nadšení jako projev vlastenectví. Tak se Galénův poždavek setká u většiny s nepochopením a odporem.
Nemoc však dostane i baron Krüg, vlivná a bohatá osobnost, majitel továrny na válečný materiál a přítel maršálův. Krüg se chce vyléčit, velmi se bojí smrti, ale doktor Galén je neústupný. Vyléčí jej, až zastaví výrobu válečného materiálu. To pro Krüga nepřipadá v úvahu a nakonec spáchá sebevraždu. Díky všeobecnému strachu z nemoci však již některé země činí opatření proti válce, snaží se zahnat mezinárodní spory a konflikty. I v zemi, ve které se děj odehrává, roste protiválečné smýšlení, což maršál považuje za zbabělost a zradu. Nakonec se však nemoc projeví i u něj. Chce za každou cenu Galénovu pomoc a nakonec tedy i přislíbí, že zanechá své výbojné války a bude bojovat za mír. Dokonce se mu celkem podaří se s touto svou novou úlohou ztotožnit a nalézt tak nový smysl svého života. Na cestě k maršálovi se však doktor Galén snaží prodrat rozvášněným davem, který maršál ještě před chvílí burcoval k válečnému nadšení. Dav vzývá válku a Galén mezi nimi zakřičí: „Válku ne! Musí být mír!“ – načež je rozlíceným davem ubit k smrti. Slepý dav se však hrne dál a stále provolává „Ať žije maršál!“