- vznikalo původně jako fejetony, které vycházely v Pondělníku a které začal Čapek psát bezprostředně po dokončení RUR. Ukázalo se, že na soubor fejetonů je látka příliš rozsáhlá, proto bylo dílo vydáno jako quasi román, složený však z mozaiky krátkých kapitolek.
Továrník G.H. Bondy, prezident závodů MEAS, se dočte v novinách o vynálezu R. Marka, který inzeruje jeho prodej. Bondy si vzpomene na svého spolužáka z techniky, podivína, a ze zvědavosti se jede na jeho vynález podívat. Marek má ve sklepě svého domu veliký karburátor, který dokonale spaluje hmotu a může pohánět nejrůznější zařízení neuvěřitelně dlouho při jen nepatrné spotřebě paliva. Vypadá to jako převratný vynález umožňující mnohem ekonomičtější chod továren, zdroj elektřiny, tepla, pohon čehokoliv. Při tomto dokonalém spalování se však uvolňuje nějaká energie, Absolutno. Odpovídá to teorii, že při dokonalém rozbití atomu se uvolní jakási absolutní podstata všeho, duchovní stránka hmoty, čirý Bůh. Pokud se člověk dostane do blízkosti karburátoru, pocítí neovladatelně krásný pocit, lásku k bližnímu, při delším působení i náboženská vytržení, vidění, prodělá levitaci a konání zázraků, má potřebu kázat víru v Boha. Bondy si tato rizika uvědomuje, ale touha po vlastnictví a distribuci Karburátoru, který dokonale spaluje hmotu, je silnější než obava z katastrofy, a vynález zakoupí. Firma MEAS je začne vyrábět a následně prodávat. Na místech, kde se začne topit pomocí Karburátoru, se začnou brzy projevovat náboženské úkazy, stejné jako u ing. Marka ve sklepě u prototypu vynálezu. Bondy toho nedbá, jen ve své továrně na Karburátory stále topí uhlím, aby Absolutno nenakazilo i jeho zaměstnance. Jeho kolegům se to zdá divné (neznají Bondyho pohnutky) a chtějí Karburátor zavést i v MEAS. Jeden z náměstků topí Karburátorem ve svém domě a při poradě správní rady vyjde najevo, že svůj dům daroval chudým, jeho dcera že se o ně stará a že je u nich tak krásně, jako v nebi. Náměstek hlásá na poradě lásku k bližnímu a dobrovolnou chudobu.
Brzy se začnou Karburátory distribuovat do celého světa. Následky Absolutna jsou hned všude zjevné – barnkovní úředníci rozdávají peníze lidem na potkání, ve Štěchovicích vznikne náboženská obec na bagru, který sám pracuje na Karburátorový pohon, všude se šíří masová víra v Boha.
Absoltuno se brzy chápe také výroby. Továrny pracují „samy od sebe“, vyrábějí jako pominuté i v noci, Absolutno chce patrně vytvořit rajský blahobyt. Pro přebytek zboží však brzy není odbyt, vyrábí se bez ustání také peníze, takže nastala drastická devalvace měny. Nadchází hospodářská zkáza a katastrofa, nedostatek zboží ve městech, jež nikdo nedováží, neboť nemá žádnou cenu. Absolutno postupně zaplavilo svět.
Inženýr Marek se před Absolutnem uchýlil do hor, kam ještě nedorazilo, kde je pouze v latentní podobě, skryto ve stromech a kamenech a hmotě, jak tomu bylo vždy doposud. Bondy ho vyhledá a poví mu, že i jej Absolutno ovládlo, že se z toho však jaksi dostal. Bondy si myslí, že Absolutno má svůj plán na ovládnutí světa – jelikož se zmocnilo největších mocností světa, tj. mas a průmyslu. Marek s ním nesouhlasí, protože podle něj Absolutno o průmyslu nic neví, když dopustilo svou nadvýrobou takový kolaps obchodu a hospodářství.
Absolutno vydávají za své nejrůznější náboženské i nenáboženské obce a spolky, sekty, skupiny, zednáři apod., aby si naklonily přízeň. Jelikož tím upadá vliv katolické církve, rozhodne se tato prohlásit Absolutno za jediného, původního a pravého Boha.
Rozpory ve víře vyvolaly mnohé spory a šarvátky, které přerostly v náboženské boje po celé Evropě a po celém světě. Vznikly náboženské války. (Kapitola o průběhu válek podána informativním, publicistickým způsobem, jako by šlo o zpravodajství). Ve Francii se chopil moci Toni Bobinet, druhý Napoleon, který na území Francie zničil s pomocí své armády mnoho Karburátorů a uklidnil poměry, načež začal uskutečňovat svůj plán na ovládnutí světa. Jeho vojenský postup přerostl v celosvětovou válku, jejímž následkem byl téměř zánik civilizace a rapidní úbytek obyvatelstva celého světa.
V závěru ironizuje Čapek konec války, Poslední bitvu, kdy se parta posledních vojáků sejde pod březovým stromem, aby si odpočinuli a spontánně si řeknou:“Tak už toho nechme, hoši.“
Nakonec je vylíčen obraz světa, resp. českého prostředí několik let po válce. Život se pomalu navrací do starých kolejí, Kaburátory jsou zakázány a vymycovány. Dochází se k závěru, že: „žádná pravda se nedá vybojovat. ... Lidi mají nejdřív věřit v lidi, a to ostatní se už najde. ...Čím větší věci někdo věří, tím vzteklejc pohrdá každým člověkem, co v ně nevěří. ... Každý to myslí náramně dobře s lidstvem, ale s jedním člověkem, to ne. Tebe zabiju, ale lidstvo spasím. A to nejni dobře, Velebnosti.“