úterý 12.9.2017
V úterý se procházím po náměstí Sv. Petra, kde stojí Vatikánský obelisk a dvě fontány. Obelisk je z červené žuly. Sloupy kolonády táhnoucí se kolem náměstí jsou z travertinu a stojí ve čtyřech řadách. Nahoře nad sloupy je 140 soch světců, další stojí horním okraji průčelí baziliky. Před ní stojí monumentální sochy sv. Petra a sv. Pavla. Náměstí navrhoval architekt Bernini.
Obr. 1 Příchod k Vatikánu po široké Via Conciliazione přecházející v Piazza Pio XII se spoustou stánků se suvenýry, velkou část z nich tvoří obrázky papeže a růžence
Obr. 2 Bazilika sv. Petra
Obr. 3 Vatikánský obelisk
Do baziliky se táhne tak dlouhá řada, že si nejsem jistá, jestli bych prohlídku během odpoledne stihla, takže si ji nechám na jiný den – až budu mít volno od rána. Jsem trochu zklamaná, že se nedá podívat nikam jinam, myslela jsem si, že prochodím celý Vatikán, včetně zahrad za bazilikou, takhle se musím spokojit s obdivováním průčelí a kolonády. Všechny vchody do Vatikánu jsou stráženy:
Obr. 4 Švýcarská stráž
Odpoledne i tak nepovažuji za zcela ztracený čas, nejenže jsem se zase trochu prošla Římem, ale také jsem stihla geocacherský event (setkání keškařů), takže budu mít určitě jednu splněnou cache z Vatikánu, z čehož mám radost (kromě toho se pokusím zodpovědět otázky v earthcache o Vatikánském obelisku, ale to se mi nemusí podařit), navíc to byla možnost popovídat si s dalšími geocacherskými nadšenci, spřátelila jsem se hlavně s párem z Kanady, přítomni byli také kačeři z Německa, Norska a USA.
pátek 15.9.2017
Při další návštěvě si poctivě vystojím zdánlivě nekonečnou frontu, ve skutečnosti je to celkem v pohodě, stojím v ní asi hodinu, postupuje se rychle. Na baziliku takhle po ránu krásně svítí slunce, takže si při čekání užíváme luxusní pohled. Proběhne kontrola „zavazadel“ jako na letišti s tím rozdílem, že sebou smíme mít pití, zakázané jsou nože a nůžky.
Obr. 4 Bazilika sv. Petra s ranním sluncem
Nejdřív jdu dovnitř kostela, později se podívám také do jeho kupole a na výhledy z ochozu kupole. Bazilika je obrovská, je dlouhá přes 200 m! Obsahuje několik postranních kaplí, snad 45 oltářů (??).
Hlavní loď ústí do čtvercového ústředního prostoru pod kupolí, kterou podpírají čtyři mohutné pilíře (jsou o velikosti vesnického kostelíka). Uprostřed je Berniniho bronzový baldachýn se čtyřmi točenými sloupy o výšce 29 m. Pod ním je papežský oltář a pod zemí snad hrob (confessio) svatého Petra.
V první kapli vpravo můžeme obdivovat Michelangelovu sochu „La Pietá“, je z roku 1500.
Obr. 5 Bazilika sv. Petra
Obr. 6 Baldachýn
Obr. 7 La Pietá
Také je možné podívat se dolů, kde jsou krypty, tzv. „grotty“ pod bazilikou - více než sto hrobů, z nich především papežové (celkem 91) s nádhernými mramorovými sarkofágy.
Nahoru do kupole vede asi 500 schodů, nebo se dá jet výtahem (platí se buď šest nebo osm eur, podle zvoleného způsobu stoupání), já si samozřejmě schody vyšlapu, ani mi tak nevadí stoupání, jako spíš nekonečně zatáčky doprava. Nejdřív se podíváme shora na návštěvníky baziliky a na ten baldachýn uprostřed pod kupolí, potom si užijeme výhledy na náměstí před bazilikou, na celý Vatikán (konečně se podívám, jak vypadají stavby za bazilikou a také krásné vatikánské zahrady) a centrum Říma, hezky je vidět Andělský hrad, Monument Vittoria Emanuela II (stavba přezdívaná „Narozeninový dort“) a kostely ve čtvrti kolem Piazza Navona.
Obr. 8 Svatopetrské náměstí shora, Andělský hrad a vpravo se dá tušit velký bílý Monunent Vittoria Emanuela
Obr. 9 Pohled na Vatikánská muzea
Obr. 10 Vatikán - Dům Pia IV a zahrady
Obr. 11 Vatikán – Socha sv. Petra a Orlí fontána
Obr. 12 Hradby Vatikánu, věž sv. Jana
S prohlídkou skončím kolem 13 h, jdu pak k Andělskému hradu, kde také strávím několik hodin prohlídkou, a pak prochodím část Říma kolem Piazza Navona a Pantheonu, článek je zde.