Bjelasica, Biogradska gora

17.7.2014

Pěknou pohodovou túru jsme si udělali v pohoří Bjelasica, oproti Durmitoru a Komovům tady bylo méně skal a trasa vedla spíše jen mírně do kopce, žádné šplhání nad srázem. Vozová cesta mě skoro až nudila. Byla jsem tedy ráda, když jsme z ní asi v polovině trasy odbočili a vylezli na vrchol Crne Glavy (2139 m n. m.) - nejvyšší vrchol tohoto pohoří.

Celé území Bjelasice je velmi bohatě zalesněné, s rozkvetlými loukami a čistými jezery. Významným ochranným prvkem pohoří je Národní park Biogradska Gora, který je nejstarším národním parkem v Černé Hoře. Chrání především vzácný biotop nejzachovalejších pralesů v Evropě.

Bydleli jsme v městečku Kolašin, odkud jsme autobusem přejeli do Jezerine, které je známé hlavně jako lyžařské středisko, a odtud vyšli směrem na eko katun Vranjak, kde si mnozí účastníci zájezdu koupili sýry a další dobroty od místních.

Obr. 1 Vranjak - ubytování v dřevěných chatkách

O nevšední zážitky a líbivé fotografie se nám postará stádo volně se pasoucích koní, dále si všímáme vzácných i známých druhů rostlin (je tady např. spousta divizen) a když nám chvílemi přeje počasí, jsou i pěkné výhledy.

Obr. 2 Pasoucí se koně

Obr. 3 Vozová cesta, kterou jsme se nechali vést po většinu dne

Obr. 4 Louky Bjelasice, v pozadí Zekova Glava

Kolem poledne už mi pohled na louky zevšední a jsem ráda za skály Crne Glavy. Z jedné strany má černou "čepici" z kosodřeviny. Pěkný je také pohled do údolí, který se nám naskytne z úpatí hory. Pod námi se malebně modrá Šiško jezero, procházíme se bohatě rozkvetlou loukou - nejspíš je tu více druhů rostlin a jejich větší množství díky vápencům vystupujícím až na povrch.

Obr. 5 Crna Glava

Obr. 6 Šiško jezero

Cestou z Crne Glavy nám už nepřeje počasí, trochu zmokneme, pak sice na chvíli pršet přestane, ale na vyhlídce Bendovac zase začne. Měli bychom z vyhlídky vidět Biogradské jezero a za ním vrcholky hor, ale takto ho vidíme jen taktak a za ním už nic, jen šedivo. Schováme se v dřevěném domku s občerstvením, dáme si něco na zahřátí (jablkovici a hruškovici) a přečkáme tam déšť.

Posledních pár kilometrů scházíme z kopce biogradským pralesem a dnešní túru zakončíme u krásného tajuplného Biogradského jezera.

Obr. 7 V pralese

Obr. 8 Rozhledna, ke které jsme si udělali krátkou odbočku

Obr. 9 Závěr vycházky - Biogradsko jezero

Všechny fotografie najdete na: http://ihiva.rajce.idnes.cz/Cerna_Hora_-_Bjelasica/