31.10.2020
Začátek výletu je přesně podle meteorologických předpovědí mlhavý a mrholivý, ale na pláštěnku to není. Cesta se mi i tak docela líbí, ale víc si užiju další část výletu - po zelené značce z rozcestí Berany k Zásadě.
Dnešní trasa
V mlžném lese
Černá Studnice
Černostudniční věž
Nedaleko Zásady odbočím ze zeleně značené cesty a dostanu se k horní stanici lyžařského vleku a podívám se k bezejmenné břidlicové skalce, ke které se váže zajímavá pověra - každé obejití skály člověku zažene chmury a rozjasní mysl a to mírou přímo úměrnou. Já jsem si skálu jednou obešla (v rámci plnění úkolů do earthcache se má spočítat, kolik kroků při tom člověk udělá), aniž bych věděla o této pověře a musím říct, že náladu jsem měla od té chvíle mnohem lepší. Možná za to mohlo i to, že právě začalo svítit slunce nebo lezení na skálu a endorfiny vyplavené při té činnosti nebo možná i nalezená keška, kdoví...
Břidlice této skalky je prostoupena peckami krásného čistého křemene, který byl těžen pro potřebu nedaleké sklárny pod osadou Berany.
Pomník na místě bývalé sklářské hutě, která tu stávala v letech 1552 - 1717
Břidlicová skalka zahánějící chmury
Potom sejdu po sjezdovce a po silnici se vrátím na zelenou značku u vesnice Huť, ze silnice je pěkný výhled zpět na Černou Studnici a vidím odtamtud, že zatímco já tady mám krásné počasí, na Studnici stále sedí mrak.
Pohled zpět na Černostudniční hřeben
Přes vršek Končiny jdu do Loužnice, kde je pěkná vyhlídka u kapličky, posedím na lavičce asi půl hodiny, vytáhnu svačinu a dokonce i knížku, udělalo se tak teplo, že se dá venku sedět a číst. To je pohoda!
Kaplička a lavička na vyhlídce v Loužnici
Pokračuji po zelené do Radčic, kde z ní odbočím nejdříve na vyhlídku na hřebínku Klubák a pak neznačenou cestou do Haratiny, k nedaleké studánce a pak po žlutě značené cestě na Černickou skálu a do Železného Brodu.
Na vyhlídce na Klubáku
Vyhlídka na Černické skále