Embedded Files
7.7.2018
Kolem osmé máme snídani - formou švédského stolu, v devět vyrážíme na Praděd. Je tam hezky a ještě jsme dorazili v době, kdy tam není přelidněno, spousty lidí potkáváme až cestou zpět. Chtěli jsme jít i na Petrovy kameny, ale nakonec jsme si to rozmysleli, protože jsme zjistili, že se nedá jít až přímo k nim a vylézt na ně.
Výhled z Pradědu
Vysílač na Pradědu
Vracíme se ke Švýcárně, potkáváme Karolínu s Petrem a všichni společně jdeme po modré značce k Vysokému vodopádu (asi 2,5 km). Zvažovali jsme, že se pak vrátíme a půjdeme na horu Malý Děd, ale nakonec jsme rádi, že jsme se rozhodli pokračovat po modré, protože k vodopádu se schází hodně dolů. Karolína a Petr se pak vrací ke Švýcárně, kde si alespoň nechali batohy, pak budou pokračovat nejspíš dál na jih a do Karlovy Studánky. Vysoký vodopád je super, stálo to za to ho navštívit. Tady si uděláme společnou fotku a rozloučíme se.
Vysoký vodopád
Pokračujeme dolů do vesnice Bělá, kde si uděláme pauzu u chaty Eduard, která nám udělá trochu "čáru přes rozpočet", protože tam nemají nic k jídlu (kromě nanuků, kterými nepohrdneme). Pak pokračujeme vzhůru na rozcestí Lysý vrch, kam nám to trvá dost dlouho na to, že jsou to jen asi 3 km. Tam chceme přenocovat - buď v přístřešku přímo na rozcestí nebo u Kamzičí skály, kde je studánka, pěkná multikeš a plantáže borůvek, které se nám stanou prvním chodem večeře, pak už máme jen chudé zbytky sýra a klobásy. Ze skály zase pozorujeme západ slunce.
Vyhlídka na hřeben, po kterém jsme šli (Keprník a další vrcholy)
Druhý den není už ničím zajímavý, jen dojdeme do civilizace na autobus a vrátíme se k autu do Jeseníku. Odjíždíme domů.
Page updated
Google Sites
Report abuse