Okna a brány v Klokočských skalách

13.3.2018

Úkolem letošního jara je podrobně prozkoumat Český ráj v okolí Turnova, dnes vyrážím na třetí výlet, tentokrát už je krajina úplně bez sněhu. Řeka Jizera je dost rozvodněná a zakalená, snad nebudou povodně. Má takovou zajímavou červenou barvu, takže si pak celý den zpívám písničku Červená řeka a nemůžu ji dostat z hlavy. V údolí Jizery hledám první dnešní kešku a pak už stoupám k červené značce, která mě přivede do Klokočských skal. Míjím pěkně upravený pramen pitné vody.

Povedená je také finálka té multicache, i když mě trochu zklamalo, že není u dalšího zajímavého skalního útvaru, čekala jsem, že ten poslední bude nejlepší. Ale aspoň tam byla pěkná jeskyně. Těch ostatně dnes uvidím několik, žádná z nich není tak velká jako slavná Postojná, ale umím si představit, že byly (a jsou) hojně využívané k přespávání.

Prozkoumávám krásná zákoutí kolem Zdenčiny skály, na kterou tentokrát nejdu, obcházím ji spodem. Na chvíli mě stezka zavede až na silnici procházející obcí Rohliny, pak se vracím zpět do lesa a prozkoumávám další část Klokočských skal. Tady už nenajdu skoro žádná skalní okna a brány a když už, nedají se nijak rozumně vyfotit. Dívám se také po horolezeckých slaňovacích kruzích a vrcholových knížkách, všechny lezecké cesty mi připadají příliš těžké a špatně zajištěné (kruhy jsou většinou až ve výšce 6 m).

Potom se dostávám nahoru na červenou značku, je už dvanáct hodin, a tak bych měla už trochu víc promýšlet, kam jít, abych měla čas na návrat. Nedaleko Klokočí je další zajímavá keš, tentokrát typu mystery, když si přečtu, co se má hledat, zní to celkem jednoduše, neluští se žádná šifra, jde o to, že od zadaných souřadnic mám ujít asi 200 m a najít keš podle slovního popisu. Scházím tedy mezi skalami k silnici na severu a netrvá dlouho a mám i kešku. Přivedla mě k malému skalnímu mostu.

Potom jdu po silnici do Klokočí a zase nahoru po červené značce a pak po žluté k Rotštejnu. Řeším jednu earthcache a slézám do úzké škvíry pro jednu další, připadá mi, že se tam snad ani nevejdu, ale nakonec se mezi skály nacpu, akorát pak podle toho vypadám. Každopádně to keškování dneska stálo za to, byly to super zážitky.