1. Přílet na Tenerife

Plánování dovolené

Sehnat levné letenky na Tenerife se ukázalo být složitější, než jsem si myslela před rokem, kdy jsem začala levné letenky podrobněji zkoumat. Co je levné, je většinou na dlouho, s několika přestupy a hlavně cena, kterou na začátku vidím, je bez zavazadla. Spousta lidí cestuje bez něj, když využívají hotely a stojí za zvážení, jestli by taková varianta nakonec nevyšla výhodněji. Ale já dávám přednost pěším přesunům přírodou a trávit v ní co nejvíc času, ne jezdění autem po zajímavostech.

Při plánování dovolené jsem si chvíli myslela, že se nikde nesmí spát v přírodě, ale není to tak, jsou tam zdarma kempy a je možné si online zarezervovat místo na přespání na konkrétní datum (https://www.reservasparquesnacionales.es/).

Z webových zápisků dřívějších návštěvníků těchto "státních" kempů jsem měl dojem, že je systém rezervací složitý, nepřehledný a poruchový. Zřejmě šli provozovatelé do sebe, neb rezervace šla provést v pohodě přes mobilní data, e-mail s potvrzením rezervace přišel obratem. V tuto mimosezónní dobu byly kempy až na výjimky prakticky prázdné. -L-

Při plánování je taky dobré zvážit zarezervování místa v chatě Altavista pod Pico del Teide (asi 20 eur) a vstup na samotný vrchol - rezervace zdarma, ale počet míst je omezený, takže je potřeba to udělat několik měsíců předem.

Přílet na Tenerife

pátek a sobota 6.-7.3.2020

Přiletěli jsme v 22 h místního času, na hodinkách jsme kvůli jinému časovému pásmu měli dokonce 23 h a vzhledem k vstávání v 4:45 jsme byli už pořádně unavení. První úkol - vymotat se od letiště a najít místo na spaní. Podle mapy jsme měli vytipovaný nedaleký vršek, kam jsme se asi za hodinu a půl po troše bloudění dostali. V šest ráno následujícího dne mě vzbudilo startování letadla. Bylo hezké je pozorovat.

Za mě již mohu zodpovědně napsat - miluji dopravní letadla. Zvenčí. -L-

Obr. 1 Se symbolem ostrova - dračincem dračím (nebo něčím trochu podobným) a opunciemi na vrcholku u letiště

Obr. 2 Tady na severu ostrova jsou časté mlhy a je tu dostatek vláhy, proto je tu spousta zeleně.

Jinak to je vlastně pohled na pohoří Anaga, jež je odtud co by opuncií dohodil. -L-

Celé dopoledne putujeme městem San Cristóbal de la Laguna do jeho jihovýchodní části do prodejny Decathlon, protože naším dalším hlavním cílem je sehnat plynovou kartuši na vaření. Teprve pak si nakoupíme zásoby jídla, až budeme mít jistotu, že si je budeme mít na čem uvařit.

Jo, jo... Taková dvanáctikilometrová sobotní prochajda horkým městem pro malou butylku s plynem. Ceny v Dekáči prakticky stejné jako u nás. -L-

Obr. 3 Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

O tom neposkvrněném početí mám už léta jisté pochybnosti. -L-

Obr. 4 Ve městě La Laguna stojí kromě nejstarší univerzity ostrova také katedrála ze 17. století, která je na seznamu UNESCO.

Obr. 5 Draecena draco (snad)

V 15:20 nám jede autobus do La Orotavy. Tam si před autobusákem koupíme džus a pár dalších věcí na posilnění před nepříjemným stoupáním městem k prvnímu kempu. Zdá se nám to nekonečné, podle mapy to vypadalo, že vyjdeme z města, ale ve skutečnosti jdeme stále městskou zástavbou. Ulice jsou úzké, bez chodníků, takže musíme co chvíli uhýbat projíždějícím autům.

Obr. 6 Začátek stoupání městem La Orotava

Ta fotka dost zkresluje. To není tak prudký kopec, jak to vypadá. Ve skutečnosti je ještě prudší. Smrad po spálených brzdových destičkách od projíždějících aut, dvacet kilo na hrbu, konec v nedohlednu. Přemýšleli jsme, jak se tady asi žije lidem s omezenou hybností. Inu, idylický život na sopečných svazích... -L-

Poslední kilometr nebo dva před vesnicí Aguamansa nám zastaví milá paní s autem s korbou a naznačí nám, že si máme dozadu hodit krosny a naskočit, že nás sveze. Snažím se vzpomenout si, kam máme namířeno, aby nás náhodou nedovezla jinam, než chceme. Aguamansa. Z její řeči (španělštinou) pochopíme, že kopec je prudký a že viděla, jak máme naloženo na zádech a jak se pod tím hrbíme. Také nám poví, že má v Aguamanse restauraci. U ní nás pak vyloží, poděkujeme a zamáváme a konečně jsme v lese, tam mi už to stoupání nepřipadá tak prudké a nepříjemné.

Tu španělsky brebentící ženskou jsem fakt rád viděl. Nerozuměli jsme si, ale o to více jsme si pokecali... -L-

V kempu potkáme dva Čechy a jakmile postavíme stan a uvaříme těstoviny s rajskou a česnekem, celý zbytek večera si s nimi povídáme. Dozvěděli jsme se od nich důležitou informaci - že soutěska Masca je zavřená.

Začátek výstupu na Pico del Teide - na hranici NP

neděle 8.3.2020

Vstáváme asi v půl deváté, po snídani sbalíme stan a necháme sousedům vzkaz na rozloučenou za stěračem auta a vyrazíme nejdřív trochu dolů, kde v "kaldeře" nabereme vodu z kohoutku, umyjeme ešus, využijeme komfortu splachovacích záchodů  a pak konečně zamíříme vzhůru, dle mapy po modré značce, ve skutečnosti je tam nějakou dobu zelená, pak nic, až dojdeme asi po pěti kilometrech na rozcestí s červenou, ta nás bude provázet dalších asi deset kilometrů. Skoro celý den jdeme lesem a dostaneme se až k hranici NP.

Asi jsme působili podezřele, místní hlídač v Caldeře (je to odpočinkový areál s nějakými prolézačkami, lavičkami a tekoucí vodou, nacházející se přímo v kaldeře) se nám nalepil na paty a ochomýtal se kolem, zatímco jsem přemýšlel, jak moc bychom ho podráždili, kdybychom v areálu myli nádobí od rajské. Tak jsem se s ním šel dát do řeči. Připadal jsem si jako neodbytný Pratchettův Dvoukvítek, trápil jsem ho angličtinou s nadějí, že odejde. Odešel. -L-

Každou půlhodinu jsme si dělali pauzu, párkrát fotím zajímavé květy, výhledy a jednu skalnatou soutěsku. Končíme nedaleko botanické zahrady, je něco po 18 h. Se setměním se rychle ochlazuje vzduch, takže hned zalezeme do spacáků.

Je to vlastně turistické informační centrum národního parku spřažené s ekocentrem a zahradou v příjemné nadmořské výšce 2050 metrů nad mořem. Jakou mají zahradu pořádně nevím, ale záchody mají fajn. -L-

Obr. 7 Asi metrová kytka na kraji lesa

Obr. 8 Takhle se nám poprvé ukáže vrcholek Teide, takovou dálku ještě musíme ujít a tolik toho nastoupat do výšky

Obr. 9 Výhledy nad lesem, v průvodcích mají parvdu, když píšou, že mraky se zarazí o hory a vlhkost spadne na severozápadních svazích

Obr. 10 Vytrvale stoupáme lesem

Obr. 11 Pico del Teide a západ slunce

Pokračování zde.