Kyšperk a Komáří hůrka

Další zastávku máme na Mravenčím vrchu, potkáme se tam s dalšími lidmi, kteří si dělají odbočky z trasy pochodu, protože navštěvují vrcholy, akorát na rozdíl od naší oblíbené stránky Vrcholovka.cz tihle hrají Horobraní.

Pak u Chlumecké kaple odbočíme neznačenou cestou ke smírčímu kříži. O něco dál se dostáváme na bezlesé pláně a potkáváme davy lidí mířících na Komáří hůrku. Zaujati autonehodou dvou vozidel si hned neuvědomíme, že jsme zapomněli odbočit a kus cesty se vracíme. Když potkáme další lidi, ptáme se jich, jestli tamtudy jdou schválně, nebo také přehlédli odbočku, chvíli tvrdí, že tamtudy jdou schválně, protože míří na Komáří hůrku, ale to je vyvedeme z omylu – nejkratší cesta na ni to rozhodně není, takže se záhy vrací s námi a cestou posbíráme ještě další bloudivce.

Davy lidí mě netěší, ale má to i své výhody, když takhle potkáme jiné lidi, dáme se s nimi do řeči a užívám si příjemné povídání s paní, která má stejné názory jako já, shodneme se na příklad v tom, že je lepší vyrazit ven třeba i sama, než být doma jen proto, že není s kým jít a že se občas jiní lidé diví, že nás to samotné baví, že máme obě rády povídání při cestě s někým a sdílení té radosti z přírody a cestování, ale bez něj si zase víc všímáme okolních krás a máme víc štěstí na zahlédnutí zvířátek…