Embedded Files
12.10.2013
Z Brna do Blanska vyjíždím asi o hodinu později, než jsem měla původně v plánu, ujel mi vlak :-(. Zato v Blansku chytím dobrý spoj do Holštejna (plán byl jet do Sloupu a do Holštejna jít po svých). Nejdřív si jdu prozkoumat jeskyni Lidomornu, která je ve stejné skále, na které stojí zřícenina Holštejn. Tuto lokalitu najdete jižne od vsi Holštejn, když půjdete po červené značce, je to od vsi asi 300 m :-).
Jeskyně Lidomorna
Jeskyně Lidomorna sloužila jako hradní vězení. Při jejím zkoumání byly v minulosti nalezeny lidské kosti a kovové součásti středověkých oděvů. Hlavní jeskynní prostora má šířku 35 m, délku 25 m a výšku 17 m. Ve stěně dómu je údajně otvor, který pokračuje strmě stoupající chodbičkou pod hrad. Já jsem otvor ani chodbičku ale nenašla. Zimuje zde několik druhů netopýrů - n. velký, n. vodní, n. černý a vzácně se zde vyskytuje n. severní (Pozn.: Tyto informace byly převzaty z informační tabule u vstupu do jeskyně).
Podívala jsem se do všech zákoutí jeskyně, kromě dvou téměř svislých děr vedoucích zřejmě do nižšího patra jeskyně. Objevila jsem několik míst, kde se projevuje na vápenci působení vody, nejsou to přímo krápníky, ale je to už něco, co se dá řadit ke krápníkové výzdobě jeskyní. Kromě toho mě uchvátil pohled na třpytící se kapičky vody na stěnách a stropě, bylo to jako koukat na hvězdy, které jsou vám na dosah ruky. Na některých místech jeskyně bylo hodně vlhko, takže navíc bylo možné pozorovat tančící částice vody ve vzduchu. A aby toho nebylo málo, v blátě na podlaze jeskyně někdo rozsypal diamantový prach, aspoň to tak vypadalo, ale nejspíš to byl nějaký sprej se třpytkami, které se používají např. na vlasy. Bylo to velmi krásné.
Lidomorně
Také jsem se těšila na nakresleného býka, pamatuju se, že jsem ho tady viděla už při své minulé návštěvě, takže jsem si ho chtěla vyfotit. A to už je vše z jeskyně a hurá na zříceninu.
Jeskynní malby
Zřícenina Holštejn
Hrad byl založen v roce 1278 a byl užíván asi do konce 15. století, v roce 1531 se hrad uvádí jako pustý. Z hradu toho už moc nezbylo, kromě toho kusu zdi, který je na fotce, jsem viděla ještě dva malé kousky zdiva, ale podle fotek na www.hrady.cz jsem asi musela ještě něco minout nebo přehlédnout. Prošla jsem totiž jen vrcholek kopce a nezkoumala, co je ve svazích.
Bylo už k jedenácté hodině a mě čekala ještě dlouhá cesta, nechtěla jsem se tedy zdržet ještě více a raději jsem nasadila pořádné tempo na další cestu. Po chvíli jsem přišla k lesu a na jeho okraji byl pěkný závrt. Hned jsem si vzpomněla, že takový nějaký jsem viděla, když jsem byla v Moravském krasu poprvé (v devíti letech), tenkrát jsem si do deníčku poznamenala, co je to závrt: "obr se otočil na patě" :-). A přesně takhle to tady vypadá - závrt je pěkně souměrný a dost hluboký. Z turistického značení se dozvídám, že se jmenuje "Wanklův závrt" a mám radost, protože to je skutečně přesně ten závrt, který si pamatuju z dětství. Já ho poznala! Mimochodem - Wankl je ten pán, který v 19. století zkoumal proslulou Býčí skálu.
Brzy jsem došla do Ostrova u Macochy, kde jsem ze značené trasy odbočila k bývalému větrnému mlýnu, který je dnes v soukromém vlastnictví (stojí za plotem). Byl postaven někdy kolem roku 1865, naposledy byl v provozu v r. 1902.
Bývalý větrný mlýn v Ostrově u Macochy
Potom sejdu do údolí Pustého žlebu, vyjdu zase na horu na jeho opačné straně a přes vesnici Suchdol a Veselice pokračuji k modré značce, která mě pak povede až do Blanska. Ještě si z ní odbočín po silnici k Petrovicím, u nichž se nachází další bývalý větrný mlýn. Tento byl postaven v roce 1848, potom byl v první půli 20. st. zmodernizován. V šedesátých letech vyhořel, takže se nedochovalo žádné původní vybavení. Dnes slouží jako soukromý penzion a restaurace.
Bývalý větrný mlýn u Petrovic
Od mlýna se vracím na modrou značku do Veselic a po ní pokračuji směrem k Blansku. Navštívím poslední zajímavost na trase - rozhlednu na kopci Podvrší. Dnes je špatná viditelnost, takže se kochám jen výhledem na okolní vesnice a lesy, ve kterých krásně svítí žluté listí buků a javorů v zeleni smrků. Za dobré viditelnosti by mělo být vidět Blansko, Babí lom, Pálava, kopce Drahanské vrchoviny i Českomoravské vrchoviny, Chřiby, možná i Králický Sněžník.
Pohled dolů z rozhledny
Rozhledna Podvrší
V posledním úseku cesty si zpestřuji výlet hledáním keší (hra geocaching), ale nic jsem nenašla, asi jsem se doma špatně připravila. V Blansku se projdu parkem okolo zámku a po centru a jdu na nádraží na vlak.
Pozn. k mapce - barevné čáry znázorňují turistické značky, šedá čára znamená neznačenou cestu. Trasa i s odbočkami je dlouhá asi 24 km.
Page updated
Google Sites
Report abuse