Embedded Files
5.3.2021
Podívat se na Žulový vrch mám v plánu už asi tak rok, takže jeden z prvních výletů po Liberci vede právě sem. Na vycházku přesvědčím i jednoho ze spolubydlících, teď se mi hodí, že nebydlím sama, protože je zakázáno vídat se s kýmkoli jiným, než se členy domácnosti.
Protože k hranicím města to není zas tak daleko a protože se snažíme minimalizovat setkávání s cizími lidmi, vyrazíme z centra pěšky. Nejkratší cesta do přírody je k zoo (jen asi půl hodiny městem). Liberecké výšině se teď vyhneme, nechce se nám do prudkého stoupání, cestou zpět se na ni podíváme, z druhé strany je to skoro po vrstevnici. Až téměř k rozcestí Strážní buk jdeme po asfaltce, ještě na ní leží místy zbytky sněhu. Odtamtud jdeme po červené značce.
První zajímavostí, kterou fotím, jsou Ježíškovy kameny. Podle pověsti se tady zastavila Marie s Josefem a Ježíškem na útěku z Betléma a dvě okrouhlé prohlubně ve skále využila na koupání Ježíška a vaření kaše. Na vrchol skalky vede několik horolezeckých cest, už bych si ráda zase po dlouhé době někam vylezla, ale ještě je zima, na skále je i trochu čerstvého sněhového poprašku:
Ježíškovy kameny
Pak na začátku Rudolfova odbočíme z červené a po lesní cestě obcházíme Žulový vrch a přitom mírně stoupáme až k vysílači. Zpět si cestu krátíme lesem, podíváme se k opuštěnému lomu a v lese kousek za hřbitovem hledáme kešku.
Pod vysílačem na Žulovém vrchu
Jeden z opuštěných lomů na Žulovém vrchu
Pozorujeme policejní hlídku, která stojí před Českou Chalupou a kontroluje, kdo jede k Bedřichovu (ten je totiž už za hranicí katastru Liberce a hodně lidí by určitě ještě rádo jelo na běžky). Poté, co se ujistíme, kudy vede hranice, vyrazíme ještě o kousek dál na sever, na pěknou vyhlídku na Rudolfov, Žulový vrch i Ještěd v dálce.
Vyhlídka na Rudolfov, Žulový vrch a Ještěd
Ještěd focený z vyhlídky za Rudolfovem
Bezejmenné skalky u Rudolfova
Další zajímavostí na trase je tlakový přivaděč vody – veliká roura směřující od vodního zámku (kousek od sedla Maliník) k vodní nádrži Rudolfov (rozcestí Rudolfov – elektrárna).
Přicházíme na zeleně značenou tzv. Poutní stezku, která vede podél Černé Nisy a potkáváme hodně běžkařů, sviští dolů po zledovatělém povrchu, nebo se namáhavě plahočí nahoru.
Jdeme po zelené značce k Mlynářově kříži, chvíli uvažujeme, jestli se podíváme na vyhlídku nad lomem nebo k Jezdci, ale byla jsem tam před týdnem a jsme oba už trochu unavení, tak se rozhodneme jen zdolat Libereckou výšinu a pak dojít pěšky až do centra a bude nám to pro dnešek stačit.
Od Mlynářova kříže přicházíme ke Skautské studánce, kde je ohniště, navrhuji, že bychom tady mohli někdy udělat s více kamarády (až to půjde) nějaké opékání. Další pěknou zajímavostí na trase je skalka Kovadlina.
Kovadlina
Liberecká výšina
Na Liberecké výšině jsem asi po šesté, rozhlednu jsem však navštívila jen poprvé, před pěti roky! Odsud zdola není žádný výhled, nevím, co sem tedy táhne tolik lidí, bývá tu přelidněno, nechodím sem tedy moc ráda, i když rozhledna je pěkná.
Na závěr se rozhodneme výlet ještě trochu prodloužit a místo obvyklé trasy kolem zoo a muzea jdeme kus po modré jako kdybychom chtěli jít k přehradě a pak uličkou s pěknými vilkami nad přehradou, je tady mnohem klidněji, objevila jsem tuhle hezkou cestu teprve tento týden.
Page updated
Google Sites
Report abuse