1. Vápenec

1. Etapa - To nejlepší, co máme ANEB Ať žije vápenec

Nabízím hned několik variant cest za poznáním vápence, první z nich nás zavede na lokalitu Stránská skála. Je to zajímavé místo z několika důvodů - byly tu nalezeny zkameněliny mořských živočichů a doklady pravěkého osídlení (jedna z nejstarších lokalit v ČR) a také po stránce botanické patří Stránská skála k nejzajímavějším lokalitám na území Brna.

Jsou tu krasové jevy, bývaly tu i jeskyně, dnes jsou předělané na kryty (to je dílo Němců za druhé světové války, budovali tady továrnu). Kdo hraje hru geocaching, může se zde také vyblbnout. A skupinky horolezců si tu trénují lezení.

Vrchol Stránské skály, vápence

A teď něco o tom vápenci - je to jurský vápenec (druhohory se dělí na Trias, Jura, Křída), na rozdíl od vápence v Moravském krasu, ten je devonský (prvohory - Kambrium, Ordovik, Silur, Devon, Karbon, Perm). Je to mořská uloženina, proto jsou tu ty již zmíněné paleontologické nálezy.

Na prohlídku Stránské skály vyrážím tramvají č. 10 z hlavního nádraží až na konečnou. Kam mám po vystoupení zamířit, je celkem jasné podle vyšlapané cestičky. Je tu spousta křoví, nakouknu také do amfiteátru několika menších lomů a vlezu kousek do krytu. Na vrchol Stránské skály se dá jít buď po asfaltce a obcházet tak lomy zprava a nebo po vyšlapané cestě neustále doleva a nahoru. Konečně se dostávám na vrchní část Stránské skály, procházím se pod skalami lomů i nad nimi, je tu pěkný výhled na Líšeň, Hády, na Bílou horu i na spoustu budov v centru města.

Pohled na Líšeň

Cestou dolů narazím na několik kvetoucích konikleců a fotím také pohled seshora na jeden lom se vstupem do krytu. Je to výletík tak na dvě až tři hodinky, počítaje v to i cestu z centra, nebo také na celý den, když vyjedete v létě a přepadne vás chuť poležet si na sluníčku, krátká stepní tráva k tomu totiž přímo vybízí :-).

Koniklec velkokvětý na Stránské skále

Pohled na kryt uvnitř Stránské skály

Další výlet za vápenci jsem podnikla na Hády do lomu. Vystoupila jsem na zast. Velká Klajdovka, obešla stejnojmenný hotel, kde mají u vchodu cedulku, že areál není průchozí :-) a je tam také šipka "k lomu", asi je už zvědavci pěkně štvou, když tam lezou a pátrají, kudy dál...

Díky několika naučným cedulím se přímo na místě dozvíme spoustu informací o tomto místě - hlavně nás zajímá, co se tady dělo v prvohorách a druhohorách a jaké jsou zde tedy horniny, ale také jaká vzácná biota se zde vyskytuje. Bohužel některé cedule jsou poškozeny vandaly.

Takže něco ke geologii Hádů - nejstarší horniny se nachází v nejnižší části lomu - u tzv. Růženina lomu, jedná se o horniny brněnského masivu (granodiorit). Hornina, která se nachází ve středních částech lomu a kvůli které tady jsme, je devonský vápenec (starší než ten na Stránské skále), který byl rozlámán a zvrásněn variským vrásněním (v prvohorách). Na něj se v druhohorách uložila vrstva dalších vápenců (jurských) - to jsou ty, které už známe ze Stránské skály :-). Často jsem se u této lokality dočetla o "úhlové diskordanci", což znamená, že jsou nad sebou dvě horniny, jejichž vrstvy mají různý sklon - devonské vápence jsou uloženy "našikmo" a jurské "vodorovně".

Lom na Hádech

Devonské vápence (ty zvrásněné, vespod) a jurské vápence (ta světlá vrstva, vodorovně uložená, úplně nahoře, jen asi 2 m)

Omlouvám se za případné nepřesnosti, bohužel jsem nikde nenašla srozumitelný článek, ze kterého bych mohla vycházet, takže přidám odkazy na nepříliš srozumitelné geologické články pro ty, kteří tomu rozumí víc než já, nebo by tomu pořádně rozumět chtěli :-). Rozhodně doporučuji také přečíst si informační tabule a projít naučnou stezku.

Odkazy:

http://lokality.geology.cz/3271

http://lokality.geology.cz/3273

http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC11Z3E

O tom, jaké se na Hádech vyskytují fosilie, se dočtete třeba zde: http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/74852/lom-hady-u-brna-geologicka-ucebnice

Page updated

Google Sites

Report abuse