8. Den ve vsi Carta

25.8.2019

Vstáváme kolem 8 h. Lukáš je v chodbě restaurace na wifi a zjišťuje, kdy jezdí autobusy, jaké jsou možnosti pěších tras a jaké bude počasí. Jsme rozhodnuti jít pěšky, je to asi 15 km, dva úseky po silnici, oba asi 3 km dlouhé. Ještě předtím chci zkusit někoho stopnout a poprosit, jestli by nás nesvezli do první vesnice. Dohodli jsme se, že přímo do Sibia ještě nechceme, protože bychom tam museli platit ještě jeden nocleh navíc, máme v plánu tam strávit pondělí a úterý a v hotelu být jen jednu noc. Po snídani sbalíme stan a stoupneme si na parkoviště a já stopuji, moc aut sice neodjíždí, ale zastaví hned druhé, kterému jsem ukázala zvednutý palec. Sympatický rumunský pár jede do Cartisoary, kam chceme i my. Krosny položíme na sebe, do kufru by se totiž nevešly, i tak jsme vděční za odvoz. Pán se věnuje řízení, anglicky nejspíš moc neumí, zato paní si s námi povídá celou cestu. Ptám se jí třeba, jestli hodně cestuje, odpovídá, že každý víkend, ale v zahraničí nikdy nebyla, ráda by se podívala do Řecka a Argentiny. Dávám jí na památku českou minci, říká, že mince sbírá, takže její radost z dárku je asi opravdová.

Od kruhového objezdu, kde jsme se nechali vyložit, zamíříme pěšky k vesnici Carta, odkud jezdí vlaky do Sibia. Je vedro, a tak se hned za posledními baráky převlékáme do kraťasů a u toho nás napadne - co takhle zajít k řece a namočit se? Nakonec tam strávíme asi tři hodiny - umyjeme se, vymácháme oblečení a necháme ho vyschnout na sluníčku, obědváme a luštíme křížovky. Sledujeme mraky nad horami a kolem druhé odpolední radši všechno sbalíme a jdeme 2 km do Carty, blíží se bouřka. Stihneme to akorát s prvními kapkami do boudy na vlakové zastávce, tam přečkáme déšť. Když přestane pršet, jdu do obchodu pro vodu, ovoce a zmrzlinu.

Potom se projdeme k bývalému klášteru, prohlídka je za 5 lei, součástí je malé muzeum s kroji a povídáním o nějakém místním básníkovi, o Romech a mísení různých etnik, náboženství a kultur v Transylvánii. Strávíme tam asi víc než hodinu, pak se ještě projdeme za ves k lanovému mostu, přes který raději ani nepřecházíme (přes řeku Olt) a pak ještě kus cesty na východ podél řeky, ale tam není nic zajímavého, takže se vracíme k zastávce. Na druhé straně kolejí vaříme večeři a za soumraku stavíme stan.

Obr. 1-3 Bývalý klášter Carta

Obr. 4 Muzeum s kroji