Strážovské vrchy

Strávila jsme v Strážovských vrších jen pár dní, takže mohu nabídnout jen malou ochutnávku místních krás. Když mluvím o Strážovských vrších, tak tím myslím i Súlovské vrchy, obojí patří pod jedno CHKO Strážovské vrchy. Prvních šest výletů patří k Súlovským vrchům a jsou spíše do přírody a na zříceniny, poslední dva výlety patří k oblasti Strážovských vrchů a jsou to výlety spíš za kuturou a architekturou.

Pro lepší orientaci, kde co je, můžete mrknout na mapu: http://mapy.hiking.sk/?zoom=11&lat=6298566.4375&lon=2066129.82385&layers=B00FFTTTTTFFFFFTT

Súlovské vrchy

Rajecké Teplice - Skalky - Lietavská Svinná - Lietava - Lietavská Lúčka

Vyrážíme z místa ubytování po zelené značce na vrch zvaný Skalky, je tu moc pěkně, pár skal tam mezi stromy opravdu ční, jde sice jen o asi 5-10 m vysoké skalní věže, ale i tak pěkně zpestří procházku lesem. Je odsud výhled na Malou Fatru a na Rajecké Teplice, odkud jsme vyšli. Trošku prší, takže nám to po trávě při sestupu do Lietavské Svinné dost klouže, odtamtud pokračujeme do kopce k hradu Lietava a zase se potýkáme s klouzavým blátem. Zřícenina Lietava je poměrně rozsáhlá, momentálně ji opravují. Tyčí se na skále nad lesy a mohla by být pěkně zdálky vidět, ale dnešní počasí nám moc nepřeje. Po prohlídce zříceniny jdeme co nejrychleji na vlak do Lietavské Lúčky. Výlet byl dlouhý přibližně 16 km.

Obr. 1 Hrad Lietava

Porúbka - Slunečné skály - Rajecké Teplice

Jedinou zajímavostí na téhle asi pětikilometrové trase jsou Slunečné skály a zejména Poluvsianská skalná ihla (obr. 2).

Obr. 2 Skalná ihla

Súlov - Súlovský hrad - Súlov

Další kratičká trasa (kole 10 km) nás zavede do slepencových Súlovských skal, k Súlovskému hradu jdeme po zelené turistické značce, užijeme si skvělých výhledů, spatříme skalní okno zvané "Gotická brána" a prolezeme zbytky hradu. Pak se od něj vracíme do Súlova po červené značce, kde už nic moc zajímavého k vidění není. Jsme rádi, že jsme naplánovali jen krátkou vycházku, protože skoro celé odpoledne prší.

Obr. 3 Gotická brána

Zbyňov - Budzogáň - Žibrid (a zpět)

Cesta ze Zbyňova ke skále zvané Budzogáň se mi moc líbí - jsou tu pastviny s borovicemi a jalovcem, máme výhled na okolní kopce, sem tam z lesů vykukují světlé skály. Budzogáň je skála s úzkou základnou a velkou koulí navrchu a jmenuje se podle čarodějnické hole. Prý ji tam nějaký obr zarazil a nechal zkamenět. Po úzkém hřbetě se dostaneme na vrchol Žibridu (867 m n. m.), to je druhý nejvyšší kopec Súlovských vrchů. Zpět jdeme stejnou cestou.

Obr.4 Louky s borovicemi a jalovci

Obr. 5 Skála Budzogáň

Povážské Podhradie - Povážský hrad (a zpět)

V Povážském podhradí se nám líbí pěkná kaštiel (tj. zámeček), k Povážskému hradu je to asi půlhodinka cesty. Jedná se o zříceninu, jen pár zdí kolem nádvoří, prázdné díry po oknech a zbytek komína. Kromě toho se nám líbí také pěkný výhled na Váh a celé jeho údolí.

Obr. 6 Povážský hrad

Hričovské Podhradie - Hričov (a zpět)

Z Hričovského Podhradí je to ke zřícenině asi 3 km, hrad je ve skalách, někde vedou cestičky trochu nebezpečně nad příkrým svahem. Během cesty máme pěkné výhledy na Súlovské skály.

Obr. 7 Hrad Hričov

Strážovské vrchy

Bojnice

Vyrazili jsme na zámek hlavně kvůli tomu, že v posledních několika dnech hodně pršelo, ale dnes schválně vůbec nezaprší. To však nevadí, aspoň se můžeme projít v okolí zámku, podívat se na prastarou lípu (Lípa krále Matěje) a odpoledne se projít po zoologické zahradě.

A co mě v zámku zaujalo? Salóny obkládané dřevem, zlacený vyřezávaný strop, malby i tapety na stěnách, orientální pokoj a sbírka obrazů. Kromě salónů je k vidění také studna s jeskyní, kaple a hrobka posledního majitele, jehož sarkofág prý slzel po rozprodání části jeho majetku, který si přál nechat přístupný veřejnosti ve správě muzea.

Obr. 8 Zámek Bojnice

V zoo nás nejvíce baví dívat se na medvědy, jak okusují listí z větví naházených do výběhu a také mě fascinuje, ajk snadno dokáže medvěd oddělit rajčata od šťopek. Lidé medvědům házejí piškoty a volají na ně "popros" a medvědi se stavějí na zadní a spínají přední packy, umí to všihni tři. Také strávíme delší čas u opic, kde pozorujeme, jak si hrají, je tam i jedno mládě. A líbí se mi i pozorování slona, jak šikovně umí uchopit dřevo do chobotu. Mám radost, že se mi povedlo několik fotografií zvířátek.

Nakonec se cestou z Bojnice ještě zastavíme upramene řeky Nitry.

Čičmany

Čičmany je vesnice s pomalovanými roubenkami (viz obr. 9), mají tu malé muzeum se starými fotkami, s pracovními nástroji, kroji a je tu pár zařízených malých místností.

Obr. 9 Čičmany