18.10.2020
Je sychravý podzimní den, v předpovědi i nějaké slabé přeháňky, to mě však nemůže zastrašit, mám volno a byla by škoda ho nevyužít. Navíc se v jizerských lesích už hezky zbarvilo bukové listí a také mlha tam má své kouzlo. Pro výlet jsem si vybrala Tanvaldsko, zvláště mě zajímá nově postavená vyhlídka na Malém Špičáku.
Vyrážím od vlaku z “Tanvald zastávka”, sice bych měla kratší cestu, kdybych vystoupila už v “Smržovka dolní nádraží”, ale docela jsem byla zvědavá na stezku kolem řeky Kamenice, mohlo by to tam být hezké… a také že je.
Modře značená stezka podél Kamenice
Řeka Kamenice
Stále po modré značce pak stoupám na rozcestí Špičák – jižní sedlo a odtamtud ke skalám Chleba a Marouskův kámen. Josef Marousek byl řezník ve Zlaté Olešnici. Jednoho dne se rozhodl, že se stane poustevníkem a postavil si svoji poutevnu (kamenný útulek) v lese pod Malým Špičákem, kde v roce 1828 zemřel ve svých sedmdesáti letech.
(Zdroj: http://www.haufer.com/pomnicky/pomn2_.php?pomn=46)
Výhled na Černou Studnici z vrcholku Marouskova kamene
Potom vyjdu po nově značené modré odbočce k nové vyhlídce ve tvaru bobu – tenhle tvar má, protože zde začínala historická dráha pro boby a saně. Tanvaldská radnice nechala vyhlídku postavit dle návrhu liberecké architektonické kanceláře Mjölk architekti. Stavba stála cirka 3,2 miliony korun, město získalo dotaci 1,7 milionu korun. Na vyhlídku se zatím ještě nesmí, jsou tu rozmístěné zákazové cedulky, proto na ni nelezu, podívám se na ni zase při nějakém příštím výletu, snad tady nejsem naposledy. Zamířilo sem dneska docela dost lidí, spousta zvědavců na vyhlídku vyleze, vzhledem k počasí ale stejně nijak daleko vidět nemohou. Nemůžu se rozhodnout, jestli se mi nová vyhlídka líbí nebo ne, dávám přednost klasickému zábradlí vsazenému do kamene, ale je to lepší, než jsem myslela – aspoň že je na skále, která by jinak nebyla přístupná (leda horolezecky a i to kdoví jestli).
Vyhlídka na Malém Špičáku
Výhledy zpod vyhlídky
Potom jdu na vrchol Tanvaldského Špičáku, kde stojí rozhledna už od roku 1908. Ani nezjišťuji, jestli je dnes otevřená, stačí mi výhledy ze dvou skalních vyhlídek, jedna je na jižní straně vrcholu, je z ní výhled na Černostudniční hřeben, druhá na severozápadní, ta se jmenuje Fanterova skála a z ní jsou vidět Jizerky – nejbližší kopec Buková, dále Mariánská hora, Desenský hřeben...
Rozhledna a restaurace na Tanvaldském Špičáku
Fanterova skála
Když se dostatečně pokochám výhledy, vrátím se zpět k nejbližšímu rozcestí a jdu po modré do Albrechtic a odtud na vyhlídku na vodojemu a k nové rozhledně na Světlém vrchu. Na cestě, která vede k rozhledně od zelené značky, je zákaz vstupu, rozhledna asi tedy ještě není dokončená, chci se na ni podívat alespoň z povzdálí, takže Světlý vrch trochu obejdu a dostanu se na paseku, ze které je rozhledna vidět.
Potom pokračuji k západu nad skiareálem, ulovím si tady kešku a sejdu do Albrechtic a pak už jen zbývá dojít na vlak do Desné, mám asi 40 minut na 2,5 km, takže výjimečně nebudu muset spěchat, dneska to byla krásná pohodová vycházka, asi 15 km.
Vyhlídka na vodojemu
Výhled z vodojemu na Bukovou a kostel v Albrechticích
Rozhledna na Světlém vrchu
Kostel sv. Františka z Pauly v Albrechticích