středa 30.8.2017
Den začal stejně jako včera – procházka s poníky a fenkou Lili, opět si vedu Nima, protože na většího Ihmira nestačím – když se chce pást, jen těžko mu zabráním a když se mu nechce jít a zastaví, je pro mě těžké ho přesvědčit, zato Nimo mě jakž takž poslouchá, případně ho silou donutím k poslušnosti.
Obr. 1 Na procházce s poníky
Potom asi hodinu a půl vykydáváme stáje a přilehlé pomzemky a následuje hodina a půl vytrhávání plevele. Poslední úkol před obědem je velmi příjemný – mám pořídit několik fotek Julie s jejími ovečkami:
Obr. 2 Pastýřka Julie a její ovečky
Po obědě jedu vlakem do Lenggries, cesta trvá hodinu a je s jedním přestupem v Holzkirchenu. Na nádraží běhám z jednoho nástupiště na druhé a ptám se lidí, jestli neví, odkud jede vlak do Lenggries, naštěstí spoj stihnu, i když jsme měli zpoždění. Cestou zpátky si všimnu, že je to napsané přímo ve vlaku, na jakém nástupišti bude stát jaký spoj. Ale pak na nádraží se mi to zdá hodně nepřehledné, když to není v podchodu, ani v hlavní budově, jako jediné řešení je podívat se na každé nástupiště (jsou tu tři).
Ve dvě hodiny přijíždím do Lenggries, zastavím se v infocentru, abych se ujistila, že můj plán podívat se na horu Geierstein je proveditelný a hurá vzhůru. Většina cesty vede zpočátku lesem, za hodinu jsem na krásné vyhlídce s lavičkou a za další půlhodinu jsem u kříže na vrcholu hory Geierstein.
Obr. 3 Krásná budova informačního centra
Obr. 4 Vyhlídka s lavičkou
Obr. 5 Pravděpodobně hora Feckenstein
Protože vidím, že mám ještě spoustu času, pokračuji z hory Geierstein dále na východ, kde se tyčí Feckenstein. Musím mírně klesat, abych o to víc stoupala na další vrchol. Cesta tady začíná být zajímavější – víc skal a víc pastvin, daleké výhledy a přežvykující krávy.
Obr. 6 Vápencové skály mi připomínají Pálavu
Obr. 7 Pastviny se strakatými kravami
Obr. 8 Výhled z vrcholu Feckenstein
Obr. 9 Vrcholový křížek
Na vrcholu jsem kolem šesté hodiny večer, najím se, napiju, udělám pár fotek a zamířím nazpátek. Mám v plánu stihnout vlak v 20:47, ale říkám si, jestllipak by se nedal stihnout i ten dřívější – v 19:47. Kdybych ve tři čtvrtě na sedm byla na rozcestí pod Geiersteinem, určitě by to bylo možné, i cesta nahoru měla trvat hodinu, cesta dolů bude jistě rychlejší. Trochu pospíchám, tak trochu pro radost z pohybu a tak trochu s nadějí, že přece jen stihnu ten první vlak a budu tak mít večer víc času a víc se vyspím na zítřejší velkou túru.
Obr. 10 Pohled zpět z Feckensteinu k Geiersteinu
Obr. 11 Příchod k vesnici Lenggries
Vlak jsem stihla, opět jsem se musela ptát, abych se ujistila, že nastoupím do správného vlaku. Pořád mi to tady připadá všude nejasně označené. Při přestupu si všimnu, že přímo ve valku na televizi jsou uvedena čísla nástupišť pro všechny přestupy.
Ušla jsem dneska kolem 16 km s převýšením 1400 m: https://mapy.cz/s/20pdP