Hradní relikty

Původně jsem si jen dělala legraci, že založím stránku, která se bude jmenovat "Neviditelné hrady", nebo "Hrady pod zemí", ale pak jsem se rozhodla ze stránky Hradní zříceniny opravdu vyjmout několik zřícenin, ze kterých toho moc k vidění nezbylo. Kritérium pro třídění jsem si vybrala takhle - aby to byla pořádná zřícenina, musí mít nějaký zbytek zdiva a ten bude větší než já, když se k němu postavím. Zbytek spadne sem do reliktů. Zase velice odborné kritérium, jako obvykle ;-).

A

-

B

-

C

-

Č

-

D

Doubravický hrad - Tuhle malou zříceninu jsem navštívila na podzim r. 2013, celý výlet je popsán jako Rájec-Jestřebí - mlžný výlet do okolí. Návštěva tohoto místa mě nijak zvlášť nenadchla, výlet byl uspořádán spíš proto, abych neseděla jen tak doma a vzít to přes zříceninu, která je kreslená v mapě, je už něco jako povinnost. Nerada to říkám, ale občas se stává, že si jen udělám další "čárku" za navštívený hrad, respektive další fotku do svých sbírek

Středověká tvrz Doubravice byla vybudována v druhé polovině 13. století rodem z Doubravice. Historicky prvním doloženým členem rodu z Doubravice byl v r. 1255 Hlaváč z Doubravice. Není známo, kdy byla tvrz rozbořena, ani za jakých okolností, v r. 1528 se již připomíná jako pustá. Ke zřícenině tvrze Doubravice se vztahuje báje, která vypráví, že za časů knížete Rostislava prý jakýsi Saul zápasil s obrem a vytrhl mu přitom kníry i s horním rtem, kníry spolu se šípem dostal jako znak za svou udatnost. Prvorozený syn Saulův prý pak začal stavět místní tvrz.

E

-

F

-

G

-

H

Hadrburk - Hledání Hadrburku bylo velice zajímavé, při průzkumu v roce 2010 jsme ho vůbec neobjevili, ani sebemenší terénní náznak, potom jsme však sedli k internetové mapě a na satelitních snímcích bylo vidět, že se v jednom místě louky rýsují nějaké příkopy a valy nebo aspoň budova a zdi. Výlet z následujícího roku najdete tady. Ještě předtím - v lednu 2009 - jsem objevila nějaké zajímavé zdi a terénní úpravy nedaleko místa, kde stával Hadrburk a domnívala jsem se, že jsou to zbytky hradu, ale jak se ukázalo později, mýlila jsem se a šlo zřejmě o zbytek nějaké novější stavby.

Roku 1382 držel tvrz Jan Cvik Kutnohorský. K tvrzi patřily pole, pastviny, louky, rybníky a mlýny. Roku 1391 prodal toto dědictví Heřmanovi Mauerovi z Hory a Ondřejovi Ráblovi z Močovic, který ji r. 1393 prodal. Kromě toho se ještě v Brodě připomíná rodina, která se jmenovala Haderpurger. V 15. stol. zde žila rodina Hadrpurků ze Sobučic.

Horákov - Tak tohle je zřícenina pro lidi s fantazií - moc už toho na ostrožně nad Říčkou po bývalém hradě nenajdete. Zřícenina se nachází nedaleko Brna a můj výlet sem si můžete přečíst v článku Procházka k jeskyni Pekárna.

Středověké opevňování ostrožny se předpokládá od první poloviny 11. století. Hrad se v pramenech objevuje poprvé v roce 1464, v souvislosti s Ondřejem ze Sloupna a Horákova. V tomto roce byl hrad už patrně pustý, protože se uvádí jen pole s ním související.

CH

-

I

-

J

Jezdec - Nachází se v těsné blízkosti Liberce a jedná se o zaniklý strážní hrádek ze 14. století. O majitelích prameny mlčí. Nezbylo tu žádné zdivo, maximálně snad otesané skály.

K

-

L

Lamberk - Tahle zřícenina leží na meandrové ostrožně nad řekou Oslavou (kraj Vysočina). Je to trochu jako být na ostrově, připadalo mi, že ta řeka je všude kolem. O mém putování podél Oslavy si můžete přečíst ve složce jednodenní výlety pěšky, článek se jmenuje Údolí Oslavy a tři zříceniny. Doufám, že si brzy projdu ještě zbytek údolí až k soutoku Oslavy s Jihlavou. Přemýšlím, jakou vyprávět příhodu, která se váže k této zřícenině, no, jednu bych měla, ale není to nic k chlubení :-) - v rámci hry geocaching jsem si tak prolézala okraje srázů, prohledávala „podezřelé“ pařezy nebo kameny, už ani nevím a jednou, když jsem se obzvlášť divně nahýbala nad hranu svahu držíc se přitom jednou rukou tenkého stromku a druhou prohrabávajíc listí, vzhlédla jsem s pocitem, že mě někdo pozoruje a opravdu, z ničehonic na lavičce na samém vrcholu kopce seděla nějaká slečna a asi se pěkně divila, co jsem tam proboha dělala... To by se mi nemělo stávat, při lovení „keší“ máme dbát na to, aby nás při tom nikdo neviděl. Přes všechen ten adrenalin jsem úplně zapomněla, že tam nemusím být sama, i když celý den nikoho na své cestě nepotkávám (bylo to už na konci listopadu, hustá mlha nad údolím, kdo by tam co hledal).

Hrad byl vybudován snad kolem roku 1370, je tedy srovnatelně starý s nedalekou zříceninou Kraví hora (viz výše). Nějakou dobu patřil hrad loupeživým rytířům (Jan Sokol a jeho bratr), pak hrad zanikl, dříve než mu bylo sto let (před rokem 1459).

Lelekovice - nepatrné zbytky zdiva lelekovického hradu se docela špatně hledají. Jsem zkušený turista, se vší skromností musím říct, že se vyznám v mapě a orientuju se i podle značek, ale v Lelekovicích to byl docela oříšek. Poprvé jsem tu byla v únoru 2011 a musela jsem se zeptat místních, kudy se dostanu k hradu. Byla jsem docela překvapená, že tu opravdu něco je, trochu jsem si myslela, že si ze mě mapa střílí… Podruhé jsem sem šla už popaměti, trochu váhajíc, protože to bylo skoro po roce, ale našla jsem to bez ptaní :-). Fotila jsem skoro za šera, tedy nic moc kvalita, ale u takovéhle minizříceniny je to asi jedno. Ale aby to neznělo negativně - musím uznat, že je to hezké místo a navíc tu mají aspoň naučnou tabuli s pěkným nákresem, jak hrad asi vypadal. Já jen prozradím, že hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století, byl dobyt a zničen asi roku 1401, pro další informace si tam zajděte sami. Nejzajímavější mi na něm přijde fakt, že jeho historie byla objevována poměrně nedávno - ještě na konci 70. let se o něm skoro nic nevědělo...

Lúčka - Nazýván také jako Loučky nebo Střemchov. Nepatrné zbytky zdí se rozkládají na vyvýšenině nad obcí Dolní Loučky, na červené turistické značce mezi Tišnovem a Křižanovem. Během svého jarního výletu (r. 2011) jsme viděli ještě zajímavý železniční most v Meziboří, který je kulturní památkou, a Most míru u Dolních Louček, na který je skvělá vyhlídka ze skal nedaleko železniční zastávky.

Počátek hradu sahá do první poloviny 13. století. Hrad byl částečně rozbořen za husitských válek a úplně zničen v druhé polovině 15. století, patrně za česko-uherských válek, takže se v r. 1502 připomíná jako pustý.

M

-

N

-

O

Obřanský hrad - Nachází se v krásné kopcovité zalesněné krajině nedaleko Brna. Můžete si sem udělat pěknou procházku údolím Svitavy z Obřan a pak se vyškrábat na kopec, nebo to vzít přes Hády a jít spíše pořád dolů. Každopádně doporučuji pevné boty a nebrat sebou kolo - jsou tady pořádně strmé svahy s odrolených povrchem. Já jsem se sice na tento hrad šla podívat během jednoho cyklovýletu (právě údolím Svitavy), ale kolo jsem nechala dole, schovala jsem ho do roští a zamkla a dál šla radši pěšky. Věděla jsem, co mě přibližně čeká, protože jsem zříceninu navštívila už předtím někdy v roce 2008 při školní exkurzi.

První zmínka, pochází z roku 1278, kdy se podle Obřan psal Smil, který si postavil nový hrad na ostrožně asi 3 km severně od Obřan. Po Smilově smrti v r. 1312 zdědil obřanský hrad Jindřich z Lipé. Jeho synové Hynek a Čeněk se vzbouřili proti Janu Lucemburskému, ale brněnští měšťané poskytli králi vydatnou pomoc. Obřanský hrad, který je nemálo poškozoval, dobyli a zbořili, Jan Lucemburský jim pak zbořeniště se vším příslušenstvím daroval. Nakonec však Obřany přece jen zůstaly Jindřichu z Lipé, který 16. listopadu 1324 věnoval lesy v sousedství cisterciačkám na Starém Brně. Zbořený hrad byl znovu obnoven, zanikl však za neznámých okolnosti už na konci 14. nebo na počátku 15. století.

P

-

Q

-

R

Ronov (u Adamova) - Nepatrné zbytky zdiva a reliéfové příznaky hradu Ronova můžeme najít mezi Adamovem a Útěchovem. Navštívila jsem tuhle zříceninu na začátku roku 2012.

Podle polohy hradu je usuzováno na malý vojenský význam. První zmínka pochází z roku 1364 v souvislosti s Čeňkem Krušinou. Z roku 1369 jsou známé jeho stavební úpravy.

Ř

-

S

Skalní hrad - Nachází se v Jizerských horách a po hradu tam nezbylo nic než název. Je tam ale pěkná vyhlídka s kamennými schody, můžete si představovat, že jsou z 13. století, kdy hrad vznikal.

Š

-

T

-

U

-

V

Vildenberk - Docela příjemné překvapení mě čekalo při návštěvě zaniklého hradu u Pozořic, když jsem čekala, že z něj nezbylo vůbec nic a ono přece - alespoň terénní náznaky. O celém výletu si můžete přečíst tady.

Hrad Vildenberk patřil na počátku 14. století k největším šlechtickým hradům na Moravě. Skládal se z předpolí, kde byly hospodářské budovy, předhradí, jež chránilo padacími mosty vchod do hradu a ze zadního hradu s obrannou věží, hradním nádvořím se studnou a obytnými budovami hradního paláce. Hrad důsledně obíhal okružní příkop a val, na němž stála obranná hradba. Jako nejpravděpodobnější zakladatel hradu se poprvé uvádí s přídomkem Půta z Wildenbergu v roce 1318. V roce 1371 prodali Půtovi vnuci hrad moravskému markraběti Janu Jindřichu Lucemburskému a jeho synu Joštovi. Pozdější války mezi markrabaty vedly ve 14.- 15. století k zániku většiny hradů na Drahanské vrchovině včetně Vildenberka. V roce 1402 se hrad uvádí již jako pustý.

Vildštejn - Na Vildštejně toho opravdu není moc k vidění, pokud byste ho přece jen chtěli najít, vydejte se ze Šternberku směrem na Opavu a někde v lesích před vodní nádrží Kružberk je na červené turistické značce zřícenina Vildštejn. Během několikadenního výletu do Opavy na jaře 2012 jsem kromě téhle nepatrné zříceniny navštívila také Vartnov (zřícenina o něco větší) a Vildštejn (zřícenina opravdu parádní). Kromě toho dvě rozhledny, zámek a taky jsem se podívala k té přehradě. Myslím, že je to tedy docela turisticky zajímavá oblast.

Vildštejn vznikl zřejmě jako správní středisko budišovského panství, s nímž sdílel jeho osudy. První hodnověrná zpráva o hradu pochází z r. 1316. Tehdy se podle hradu psali členové olomoucké kapituly Dětřich a Jindřich z Fulštejna, kteří od olomoucké kapituly dostali budišovské panství do vlastnictví a na Vildštejně pravděpodobně sídlili. Kapitula však brzy získala panství zpět a od r. 1323 přešlo do trvalé držby olomouckého biskupa. Hrad Vildštejn zanikl pravděpodobně koncem 14. století.

W

-

X

-

Y

-

Z

-

Ž