18.3.2021
Tahle vycházka je z centra asi tak na hodinu, ušla jsem jen pět kilometrů a hlavním cílem bylo ulovit kešku (multikeš o asi pěti zastaveních) a dozvědět se něco víc o Liberci. Je zajímavé, že tady žiji už několik let a pořád ještě mám co objevovat.
Vycházím z centra a stoupám ulicí Na Perštýně. Perštýn je liberecká městská čtvrť, jedna z nejhezčích. Patří sem i „Fügnerka“ - ústřední terminál MHD, také se zde nachází velký hřbitov a krásný novorománský kostel sv. Vincence z Pauly, byl postaven na náklady rodiny Liebiegů a roku 1887.
Ještě před kostelem odbočím na ulici Svatoplukovu a tou se dostávám do vlastního Liebiegova městečka. Jedná se o kolonii domů, které byly postaveny pro zaměstnance Liebiegovy továrny. Byly postaveny nejen za účelem bydlení, ale také jako projekt, který měl demonstrovat bohatství a postavení Liebiegů. S budováním začala firma ještě před první světovou válkou. Upustila od zamýšlené stavby velkých činžovních domů a rozhodla se pro menší rodinné domy. Valná většina bytů již disponovala samostatnou kuchyní a alespoň dvěma obytnými místnostmi, přičemž samozřejmostí byla rovněž toaleta.
Tato kolonie byla vybudována v několika etapách. Na nejstarší fázi ze 2. poloviny 19. století navázala v letech 1907 – 1910 secesní etapa. Třetí a nejvýznamnější etapa výstavby, která sídlišti vtiskla jeho neopakovatelný vzhled, probíhala v letech 1911 – 1914. Několik vil pro vysoce postavené zaměstnance firmy s vyšším standardem bydlení bylo vybudováno v Klicperově ulici. Po skončení první světové války pokračovala čtvrtá etapa, která vykazuje oproti předválečným fázím snahu o zjednodušení fasád a jistou úspornost.
Jádrem sídliště je nevelké náměstí Pod Branou, umístěné v horní části kolonie. Ve své dolní partii je pohledově uzavřeno rozložitou, původně školní budovou. Ke svému nynějšímu označení přišlo díky dominantnímu průjezdnímu domu s branou, uzavírajícímu jeho severní stranu.
Svatoplukova ulice
Náměstí Pod Branou
Z náměstí se jdu podívat Andělčinou ulicí k pomníku padlým v 1. světové válce, cestou míjím několik velkých hrázděných domů a je odsud trochu výhled skrz stromy na centrum Liberce, rozeznám radnici, věž kostela a věž bývalého kláštera voršilek (dnes poliklinika u nemocnice)
Pomník padlým v 1. sv. válce
Geocaching mě vede zpět ke Svatoplukově ulici, procházím podél ní uličkou Stinnou a alespoň ještě jednou mohu prohlédnout detaily, které mi předtím unikly – že je ulice dlážděná kamennými kostkami, že většina domů má hezké okenice, všímám si kamenných prvků (schody, rohové kameny):
Jeden z domů ve Svatoplukově ulici
Pokračuji do ulice Klicperovy a Na Zátoči až na další náměstí – Příbramské, kde moje putování kolem vil téměř končí.
Další hrázděný domek – v ulici Na Zátoči
Sejdu dolů po schodech a kolem bývalé továrny. Původně se jmenovala Johann Liebieg & Co., později Textilana. Podnik se postupně od poloviny 19. století vypracoval na největší textilní podnik v severní části Čech, areál čítal asi stovku objektů. V letech 2003 a 2004 byla většina z nich srovnána se zemí, zůstala stát jen jedna pětipodlažní budova Blaupunkt (Modrý bod) z roku 1908. Pro Liberec je to jeden z brownfieldů. Podle nové územní studie se má ale stát moderním centrem s byty, kancelářemi, obchody a vlastním náměstím. S výstavbou by se mělo začít v roce 2023.
Poslední zastávku si udělám u Liebigovy vily, která sice není na Perštýně, ale tematicky se hodí, kde jinde takovou vycházku také zakončit, než u Liebiegova vlastního sídla?
Liebiegova vila