Okolo Trosek v zimě

10.1.2021

Vyrazila jsem na krátkou zimní vycházku s hlavním cílem – focení zasněžené krajiny, nejlépe s nějakým hezkým fotogenickým objektem. Vybrala jsem Trosky, protože je málokdy šance vidět je zasněžené – s nadmořskou výškou jen 488 m. Další adepti pro příště: Bezděz, Ralsko, rozhledna Jedlová nebo skalní věže Hruboskalska a Prachovských skal.

Přijela jsem přímým autobusem z Liberce, který dále pokračuje do Hradce Králové, a vystoupila jsem na nejbližší zastávce pod Troskami – Ktová, Pyrám. Brzy ráno bylo trochu mlhavo, ale později se mlha rozpustila, sluneční jas byl oslepující, jak se odrážel na sněhu (zapomněla jsem přibalit do batohu sluneční brýle), ale kolem poledne, jakmile jsem odešla od Trosek dál, se slunce schovávalo za mraky, a tak jsem naštěstí neoslepla.

Hodně času pak strávím v okolí rybníka Vidlák. Přečtu si o něm cestou zajímavou pohádku (o čertovi, který ze zlosti hodil do rybníka vidle a ten podle nich získal své pojmenování). Po jižní straně Vidláku vede neznačená cesta a v lese nad ní je spousta krásných skalních věžiček, mnohem zajímavějších než třeba ty, co jsem viděla v Kokořínsku, ale ne zase tak vysoké a z lesa vyčnívající jako v Prachovských skalách nebo centrálním Hruboskalsku. Vedou kolem nich úzké pěšinky zvířat nebo horolezců, ve sněhu to tam trochu klouzalo, kde byl svah příkřejší, ale moc jsem si užila objevování všech zákoutí, skalních oken a převisů vhodných i k přespání.

Chci lovit keš u Hlavaté skály, ale protože se na ní má lézt (jen kousek nad zemí), nechávám to na dobu, kdy bude sucho (aby se skála tolik neničila). Za Hlavatou skálou jdu po silničce a odbočím doleva a kolem roubenky Amulet přijdu na žlutě značenou cestu a z ní pak odbočím k severu na Rovné skály. Už si hlídám čas, mám jen hodinu do odjezdu vlaku, na Rovných skalách se tedy už moc nezdržím a jdu cestou necestou zpátky k rybníkům a na zastávku Borek.