28.8.2020
Z Liberce vyjíždím v 8 h, z Prahy Expresem do Linzu v 10 h a jede to tam čtyři hodiny. Nepříjemně mě překvapí, že musím přesedat na autobus, kousek před Linzem je výluka. Pak ještě jedu dvěma osobáky s přestupem v Attnang-Puchheimu, z jejich oken je aspoň už na co koukat, už projíždíme krásnými horskými údolími.
Kolem 16 h jsem na konci své dnešní cesty – Ebensee am Traunsee. Vystupuji už v centru, abych se podívala na jezero Traunsee a na vyhlídku u kapličky. Zastavila jsem se také v infocentru, ale je to spíš jen knihovna, kde poskytnou informace a mají nějaké letáky s ubytováním a možnostmi rekreace, takže se ani neptám na razítko, ale jinak jich chci posbírat co nejvíc, když už se tahám s tím wanderbuchem.
U jezera Traunsee
Kaplička a Traunsee
Výhled na městečko Ebensee
Jdu se podívat k vodopádům Rindbachu. Bágl mám na zádech asi tři hodiny a mám dost, za posledními domy se tedy rozhodnu zabalit ho do pláštěnky a uložit v lese. Aspoň se mě už nikdo nebude ptát, jestli tam jdu kempovat. Vodopády jsou ještě hezčí a větší, než vypadaly na fotce. Najdu u nich kešku a máchám si nohy.
Vodopád Rindbachu
Původní plán byl vyrazit z Ebensee do Totes Gebirge, nejspíš bych pokračovala od vodopádu po Wanderweg 430 až do Habernau a pak rovnou k nejvyšší hoře Großer Priel (2515 m n. m.), ale předpověď počasí je tak špatná, že se rozhodnu zůstat pár dní pod horama a už vůbec se nechci ve špatném počasí drápat na nejvyšší horu, udělám to obráceně - nechám si ji nakonec a do Ebensee se budu vracet. Láká mě navštívit velmi známé městečko Hallstatt a protože není daleko, vydávám se druhý den tam (pokračování zde).