Mallorca

Během týdenní dovolené jsme prošli asi polovinu délky pohoří Serra de Tramuntana. Dalo by se to stihnout rychleji (případně celé), kdybychom tolikrát neodbočovali k různým zajímavostem a kdybychom denně chodili delší úseky cesty, ale udělali jsme si z toho pohodičku, dokonce i s koupáním, přestože byl teprve přelom dubna a května. Začátek cesty jsme vybrali v Pollenca, někdy příště by mě hodně lákalo prozkoumat i severovýchodní výběžek s majákem Far de Formentor.

V Llucu potkáváme další skupinu Čechů. Podnikneme odtud společně největší odbočku z původně plánované trasy, a to do kaňonu potoka Torrent de Pareis, slyšela jsem o té cestě od kamarádky, která tu byla nedávno a moc se jí to líbilo, i když cesta soutěskou je náročná, místy se musí lézt a někdy i brodit. Nyní je právě období, kdy je v kaňonu hodně vody, takže nakonec se nám nepovede ho projít celý až k pláži Sa Calobra. Z Llucu jedeme autobusem na zastávku Escorca, sestoupíme do kaňonu, asi hodinu v něm strávíme a pak se vracíme zpět. Na rozcestí se rozhodneme, že nepůjdeme zpět na autobus, ale pěšky až do Llucu, nejdřív se pokusíme projít kaňonem na východ, ale brzy to vzdáme kvůli velkému množství vody v tůních a vydáme se na sever k Quarter des Carabiners a pak po asfaltce až do Llucu.

Jakmile sestoupíme z této hory do nižších poloh (opět jsme v lese), rozhodujeme se, kudy dál. Vybereme jižní variantu – méně pohodlnou a delší, zato s výhledy a dobrodružstvím v podobě krátkého úseku s řetězy, ten je asi v polovině cesty mezi chatou Tossals Verds a sedlem coll del Portellet.