Čtvrtek 20.4.2023
Jsem v horách Troodos, o putování těmito horami se dočtete zde. Dneska mám v přechodu hor přestávku a jdu nalehko od kempu, kde si nechám věci, na sever až do vesnice Kalopanagiotis. Je krásné slunečné ráno a u Prodromosu si užívám kvetoucí sady a výhled na hory.
Výhled na Prodromos
Kvetoucí stromy a výhledy
Podívám se k opuštěnému hotelu, trochu mě z něj mrazí v zádech, vzpomínám na hororovou knihu od Stephena Kinga – Osvícení, jejíž děj se také odehrával v hotelu.
Opuštěný hotel v Prodromosu
Cesta do Pedoulas je mimo les, zase je to tu trochu jiné, ale skoro nic tu nekvete, jen jedna orchidej. Přicházím k obrovskému kříži s malou kaplí vedle (kostel Stavrose Fithkiase), zvenčí je nenápadná, uvnitř celá malovaná, překvapilo mě, jak je pěkná.
Orchidej
Bezlesá krajina a výhled na kříž a kostel Stavrose Fithkiase
Kostel Stavrose Fithkiase uvnitř
Pak sestoupím z kopce ke kostelu Svatého Kříže, který je ale bohužel zavřený. Míjím také zavřená muzea, to mě docela mrzí. Malý kostelík Archanděla Michaela, který je na seznamu památek UNESCO, je z doby byzantské (stejně jako osm dalších zapsaných do tohoto seznamu památek). Byl postaven v roce 1474. Kromě informací o kostelíku se u něj dočtu i to, že se nacházím v oblasti Marathassa, původně Myrianthousa, což znamená „Tisíc květů“.
Pak nakouknu ještě do dvou malých nenápadných kostelíků, celkem je jich v Pedoulasu šest byzantských a čtyři další novější.
Kostel Svatého kříže s kyperskou vlajkou
Kostel Archanděla Michaela (na seznamu UNESCO)
Po silnici do Moutoullas jsou to jen dva kilometry. V Moutoullas je také velký nový kostel (Svaté Paraskevy) zavřený a malý UNESCO (Panagia tou Moutoulla) otevřený.
Výhledy na Moutoulas shora s kostelem Svaté Paraskevy uprostřed a horami v pozadí jsou skvělé, možná právě vznikla nejhezčí fotka dovolené.
Kostel Panagia
Výhled na Moutoullas
Jen 1 km to je do Kalopanagiotisu, takže se rozhodnu pokračovat až tam, i když jsem měla původně v plánu jen cestu do Moutoullas. Podívám se tam na „benátský most“ a do kláštera (uvnitř se nesmí fotit).
Klášter v Kalopanagiotisu
Benátský most
Ve městě jsou pěkné uličky a dva další kostelíky (oba zavřené). U autobusové zastávky odchytnu kolemjdoucí paní a zeptám se jí, jestli neví, zda autobusy do Prodromosu jezdí i teď, když není léto a turistická sezona? Je tam sice jízdní řád, ale není v angličtině. Potvrdí mi, že mi to jede asi za 20 minut.
V Prodromosu vystoupím a jdu po silnici ke kempu (na rozdíl od rána, kdy jsem šla po pěšině), abych viděla ještě klášter Panayia Trikoukkiotissa. Potkám jeptišku a ta mi ukáže, kde je kostel. Zase bez focení. Ale stojí to za to, je to tam pěkné. Od stropu visí asi dvacet kovaných zlacených nebo barevných lustrů či kadidelnic.
Kostelík v Kalopanagiotisu