2.2.2013
První letošní výlet byl jsme uskutečnili jen tak zkusmo - jestli si ještě pamatujeme, jak se správně "výletuje", jaké to vůbec je, hodit si batůžek na záda, nechat si tváře šlehat studeným větrem a zdolávat kopce i klouzat bahnitými stezkami ze strání.
Vyjeli jsme z Brna odpoledním autobusem do Veverské Bítýšky a po červené značce se vydali k hradu Veveří. Kolem řeky Svratky jsme zpočátku potkávali pejskaře a rodiny na procházce, dál od Bítýšky už nešel nikdo. Pod nohama občas zachřupaly zbytky sněhu, ale častěji čvachtalo bláto. Po obloze plula hustá mračna, ani na chvilku jsme nezahlédli sluníčko. Po několika kilometrech jsme přišli k vyhlídce s křivě posazenou trochu ztrouchnivělou lavičkou, dali jsme si čaj z termosky na zahřátí (byly asi 3° C) a krátce se pokochali výhledem na hrad Veveří.
Výhled na hrad Veveří
Z autobusu jsme viděli zajímavý kostelík, když jsme přijížděli, tak teď na chvíli odbočíme a jdeme se na něj podívat. Obcházíme ho ze všech stran a přemýšlíme, které části jsou nejstarší a co je přistavěné. Základ je snad románský z doby ještě před vznikem hradu, všímáme si gotických prvků i ještě pozdějších úprav. Cítím se trochu podvedeně, když se dozvím, že nejstarší románský portál byl přenesen do novější přístavby.
Škoda, že se nemůžeme podívat dovnitř. Nedostaneme se ani za zeď, vrátka jsou zamčená.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Na závěr našeho výletu si obejdeme část hradu, bohužel teď v zimě se nedostaneme ani na poslední nádvoří, nejvzdálenější od hradního jádra. Dostanu přednášku ohledně správných názvů věží - není kulatá, ale válcová; není čtvercová, ale hranolová. Dozvím se, jaký je rozdíl mezi věží, věžicí, baštou a bastionem. Není to vůbec jednoduché, brzy to zase pouštím z hlavy a přenechávám odborníkům.
Hrad Veveří a jeho věže