Podél říčky Mandau

17.4.2019

Někdo mi vloni dal tip na vyjížďku na kole, říkal, že se jede pořád podél Nisy a že je tam krásná cyklostezka i Německem, dá se jet snad 400 km, ale pokud chci jen na kratší výlet, můžu jet třeba jen do Varnsdorfu a pak zpět vlakem. Nisa ovšem vůbec neteče směrem k Varnsdorfu, ale na sever, tvoří totiž hranici Německa s Polske, ale i tak to byl dobrý tip na výlet, s tím rozdílem, že se jede podél říčky Mandau (na české straně se jí říká Mandava). Celá trasa se vyhýbá rušným silnicím a je dobře značená, pouze mi v Německu chyběla nějaká čísla cyklotras, ale s mapou nebo základním povědomím o tom, co kde je, není možnost se ztratit.

Abych se vyhnula komplikacím s vlakem, vyjela jsem hned ráno vlakem z Liberce do Varnsdorfu, vlaky na této trati neprovozují České dráhy ale Trilex, jízdenky se kupují ve vlaku a nebyla jsem si jistá, jestli berou kola. Zjistila jsem, že ano, ale vejdou se maximálně čtyři, takže v letní sezńě o víkendu by to mohl být problém.

Varnsdorf sousedí s Großschönau, kde najdu cyklotrasu a odbočím z hlavní silnice, kolem kostela projíždím po pěšině bez asfaltu, což mě překvapí a chvíli se tam zdráhám vjet, než se ujistím, že tam na kole opravdu můžu. V Großschönau se mi líbí hrázděné domy a celková upravenost městečka, právem se nazývá Velké Krásno.

Obr. 1 Großschönau

Obr. 2 Großschönau a Mandau

Zpočátku lovím kešky, jednu na hranicích, jednu na kopci Hutberg nad Großschönau, kde mě málem srazí auto, když sjíždím velkou rychlostí po úzké asfaltce, jen tak tak se vyhneme, když oba zajedeme co nejvíc ke kraji a potom ještě dál u Hainewalde.

Obr. 3 Hainewalde

Vzhledem k tomu, že jsem za tři hodiny ujela asi osm kilometrů a k tomu, že několik dalších kešek se nechce nechat najít, rozhodnu se dál pokračovat rychleji a bez hledání. Projedu Hörnitz s krásným kostelem a už jsem skoro u Žitavy (Zittau), kde objíždím velké jezero s rekreačním areálem, který tu vznikl rekultivací hnědouhelného povrchového dolu.

Obr. 4 Kostel v obci Hörnitz

Poslední část cesty na Německé straně je krásná cyklostezka v Trojzemí a pak už vjedu do Čech, změní se značení z bílých tabulek se zeleným kolem na naše žluté značky, zdá se mi to najednou méně přehledné, cyklotrasy se u Hrádku křižují, a tak několikrát koukám do mapy, než se ujistím, kudy chci jet a pak stejně jedu jinudy, což je úplně jedno, protože se trasy zase za chvíli spojí. Pokračuji stále podél Nisy až k Andělské hoře (2 km jižně od Chrastavy), jsem tam asi ve tři hodiny a protože mám tedy ještě dost času, ulovím zase několik kešek.

Obr. 5 Kontrasty lesa - staré suché listí a svěží zeleň nového

Obr. 6 Za chvíli se zešeří