21.8.2019
Vstáváme asi v 6:45, ohříváme včerejší těstoviny k snídani a stan tentokrát balíme mokrý a vyrážíme v 8 h na vrchol Viștea Mare a pak po hřebínku ještě asi 400 m na Moldoveanu, což je se svou nadmořskou výškou 2 544 m nejvyšší hora Rumunska. Strávíme na tomto hřebínku asi hodinu mezi devátou a desátou, uděláme si rychle pár fotek, než přijdou další lidé. Dost času nám také zabralo lezení, musí se tu trochu používat ruce, ale je fajn, že jsme mohli nechat krosny před tím těžším úsekem, někde na půli cesty mezi vrcholy.
Obr. 1 Výstup na Moldoveanu
Obr. 2 Hrdě pózuji na vrcholku u Rumunské vlajky
Když scházíme dolů, máme radost, jak jsme to stihli ještě skoro bez dalších lidí a o něco později vidíme, jak je vrchol zahalen v mracích. Další část cesty mi připadá trochu nudná, stále stejné výhledy a velká část hor se schovává v mracích, táhlé stoupání...
Pak kolem 13 h konečně začínáme sestupovat do údolí k chatě Podrag. Čtvrt hodiny u ní čekáme, než začnou podávat jídla (od 14 h), překládáme si jídelníček. Pár příkladů:
supa de fidea - nudlová polévka
ciorba de tomate - rajská polévka
ciorba de zarzavat cu orez - zeleninová polévka s rýží
tocanita de porc - guláš
chiftele - karbanátky
Obr. 3 Chata Podrag
Pak asi půl hodiny čekáme na nudlovou polévku (10 lei = 55 Kč) a rýži s masem a houbami (25 lei = 135 Kč), jsem docela zklamaná z malé porce. Také je zvláštní tak dlouhou dobu překládat jídelníček a pak zjistit, že mají v tuto dobu jen jedno jídlo a ještě takové, jaké ani v seznamu není. Aspoň, že jedna zaměstnankyně mluví dobře anglicky.
Obr. 4 Sestup k chatě Podrag
Je 15:15, jdem stavět stan k jezeru (nocleh v chatě by stál asi 50 lei). Zbytek odpoledne trávím nicneděláním - koukám po krajině, pozoruji místní psy, v jezeře vymáchám trička a luštím křížovky. K večeři si vaříme bramborovou kaši s restovaným krůtím masem a s česnekem.
Obr. 5 Stanování na břehu jezera