Říp - Česká Lípa na kole

Mezi obcemi Konojedy a Kravaře konečně s radostí překračuji hranici kraje, líbí se mi výhled na Ronov, dostávám se alespoň do povědomých míst.

Za obcí Kravaře se mi stoupání vůbec nelíbí a rozhodnu se část vrstevnic si ušetřit a vyhnout se kopci, odbočím ze silnice na polňačku, která se ale po chvíli ztrácí. Jsem asi v polovině, tak si říkám, že to zvládnu a protáhnu kolo remízkem s křovím a za ním vidím jen zorané pole. Není velké a za ním je travnatý pás ležící ladem, rozhodnu se tedy nevracet a cestu, která je v mapě, ne však ve skutečnosti, přesto sledovat. Boty i kolo mám dost od bláta a jsem po té námaze velmi vděčná, že jsem zase na silnici. Zkoumám, jestli všechny ty vrstevnice, které vidím dál v mapě znamenají velké stoupání nebo velké klesání a s radostí zjišťuji, že to druhé. Mířím totiž do údolí Ploučnice a k rybníkům Pískovna a Dubice. Do České Lípy jsem to stihla za světla, ale bylo to jen tak tak, je šest hodin večer.