Trenckova rokle

1.5.2014

Náš výlet začíná na zastávce Věžná. Ve vlaku jsem si uvědomila, že jsem si na nádraží koupila sice dobrou pomazánku a zelný salát, ale zapomněla jsem na rohlíky, takže přemýšlím, jak to vyřešit s obědem, tady ani v údolí Bobrůvky samozřejmě nic nekoupím. Protože výjimečně nejsem na výletě sama, přemýšlím, jestli by se o nějaké pečivo se mnou nerozdělil můj souputník, ale ten si také zapomněl koupit svačinu, to je smůla. Nakonec ale o hladu nejsme, zachrání nás prima hospůdka ve Skryjích.

Z Věžné jdeme po modré turistické značce do údolí Bobrůvky, za Habřím přijdeme na červenou značku a té se držíme až do cíle cesty - do Tišnova. Celou trasu tak zvládneme i bez mapy. Údolí Bobrůvky je velice malebné, líbí se mi některé chaty, ale hlavně téměř netknutá příroda, jediná přístupová cesta je sice průjezdná pro terénní vozidla, ale bez asfaltu a mnohokrát překračuje řeku brodem. Červená značka vede místy po této cestě, místy se od ní odpojuje a šplhá i přes skály a částečně v příkrém svahu, hlavně v blízkosti Trenckovy rokle.

V Trenckově rokli se podíváme k vodopádům, jeden je hned u značky, druhý asi o padesát metrů dál po toku potůčku. Také se vyšplháme k trampské chatičce a ještě výš, na skály, ze kterých je výhled na protější svah údolí. Výhled je sice hodně omezen stromy, ale stejně je to pěkné místo.

Pak přijde ta dobrodružnější část výletu, trochu šplháme svahem, přelézáme a podlézáme padlé kmeny stromů, ale zanedlouho už jsme ve Skryjích, kde si dáme zaslouženou přestávku a dobrý oběd. Obloha se trochu zatáhne mraky, už se začneme obávat, že zmokneme, ale než doobědváme, zase to přejde a je pěkně.

V Dolních Loučkách si uděláme odbočku na louku za mostem - Most míru - abychom si ho vyfotili. Most míru stojí nad údolím Libochovky. Je dlouhý 300 metrů a v nejvyšším místě nad říčkou je ve výšce 30 metrů. Byl postaven v letech 1939-1953. Hlavní oblouk o rozpětí 120 metrů je i největším železobetonovým obloukem v České republice. Jedná se o kulturní památku.

Bobrůvka, která se v Dolních Loučkách stéká s Libochovkou, se dále jmenuje Loučka. Po červené značce pokračujeme do Předklášteří, dalo by se ještě odbočit k zřícenině Lúčka, ale máme za sebou asi 30 km, takže pro tentokrát zříceninu vynecháme (už jsem tam byla, tak mě to ani nemrzí, jinak zříceniny samozřejmě nikdy nevynechávám). Z Předkláštěří nám zbývá už jen kousek do cíle - do Tišnova. Protože máme do odjezdu vlaku ještě spoustu času, stavíme se za nádražím do cukrárny na pořádnou porci zmrzliny a vyhříváme se s ní na sluníčku.