9.8.2020
Ze Železné Rudy vyjíždíme kolem 8 h, ale brzy zjišťujeme, že nikdo z nás nemá nahrané německé offline mapy v aplikaci v mobilu, takže se vracíme, stahujeme je a vyrazíme až v 9 h.
Parkujeme ve vesnici Zwieslerwaldhaus. Mají tady zajímavé značení s obrázky na rozcestníku, třeba s mravencem, borůvkou, s tisovou větvičkou... Až na Rukowitzberg (1269 m n. m.) jdeme po značce zeleného trojúhelníku, který je trošku matoucí, protože vypadá, jako by se mělo odbočovat doleva nebo doprava.
Dnešní trasa měří asi 16 km, s naměřeným převýšením 763 m
Většina cesty vede lese, takže nám udělá radost louka (pastvina) kousek pod vrcholkem Rukowitzbergu, jsou odtamtud výhledy na Špičák a na Großer Arber (Velký Javor), v její horní části jsou dvě zdobená umrlčí prkna. Musím se pochválit za dobrý nápad jít tudy, rodiče totiž chtěli na Großer Falkenstein stoupat po souběžně vedoucí cyklostezce, proti čemuž jsem se ozvala - raději jít po trochu delší cestě, kde jsou louky a výhledy, možná i nějaká skalka a zdolání dalšího vrcholu, ne?
V Bavorském lese jsou stromy s chůdovitými kořeny, jaké známe z Boubínského pralesa
Hořec panonský (Gentiana pannonica) - vyskytuje se pouze na horách, v Alpách, u nás na Šumavě, v Krkonoších není původní. Je zákonem chráněný v kategorii kriticky ohrožené.
Výhled ze skal skoro na vrcholu Rukowitzbergu
Na vrcholu Großer Falkenstein (1315 m) je pěkná vyhlídka od kříže, u kterého se střídají lidé na vyfocení. Výhled je nejspíš na město Zwiesel. Je tu také hospoda a prohlížíme si další umrlčí prkna.
Pokračujeme dál, zprvu klesáme mírně, pak velmi prudce po kamenech k vodopádu Höllbachgspreng. Cesta odtamtud zpět k autu je nezáživná.
Vrchol Großer Falkenstein
Höllbachgspreng