7.9.2023
Další den dovolené máme zase odpočinkový. Máme možnost si vybrat výlet lodí na Kornati a nebo si udělat procházku po ostrově Murter. Vloni jsem absolvovala výlet lodí, letos se prošla po Murteru, popíšu tedy obojí.
Národní park Kornati se rozkládá na 218 km² a nachází se v něm na 89 ostrovů. Největším a hlavním ostrovem je Kornat s plochou téměř 33 km². Kolem něj jsme jen propluli a zastavili u malého ostrůvku Levrnaka. Plavba trvala asi tři hodiny.
Na přídi lodi
Kornati jsou poměrně pusté malé ostrůvky
Provázejí nás racci
Po zastavení jsme dostali oběd přímo na lodi a pak jsme měli asi hodinu a půl na procházku a koupání. Vyšla jsem ještě s několika dalšími zájemci na nejvyšší kopec Levrnaky - Veli vrh (117 m), odkud je fajn výhled, pak jsme stihli ještě rychlou koupačku s prima šnorchlováním a zase asi tři hodiny plutí k městu Murter. Během plavby mě nejvíc bavilo stát na přídi a nechat se houpat na vlnách, které ten den byly díky silnému větru pořádné, byl to také důvod, proč jsme udělali jen jednu zastávku, normálně se dělají dvě (ale kratší) a pluje se zpět jinudy – po vnějšku souostroví, my jsme však museli plout tam i zpět stejnou cestou mezi ostrůvky.
Ostrov Levrnaka
Výhled z Veli vrhu na dlouhý ostrov Kornat
Ještě jeden výhled, v popředí část ostrova Levrnaka a zátoka, ve které je přístav.
Procházka po Murteru přinesla také několik pěkných výhledů. Za tím prvním jsme vyrazili na kopeček s kostelíkem sv. Roka a odtamtud ještě na nejvyšší kopec tohoto ostrova – Raduč (125 m). Snažili jsme se toto stoupání zvládnout, dokud ještě není horko. S několika dalšími zájemci jsem prolezla celý tunel na vrcholku, shodli jsme se, že to bylo zajímavé zpestření.
Výhled od kostela sv. Roka
Staré dveře v podzemí Raduče
Pak jsme sešli k pláži Vučigrade, která se nám líbila (bylo tam málo lidí, což mohlo být i tím, že bylo před polednem). Potom jsme podél moře pokračovali na pláž Slanica, kde se nám naopak moc nelíbilo - hodně lidí, daleko do vody mělčina, podivný zápach… takže brzy jsme se přesunuli ještě dál - k poloostrůvku Školjić a k pláži Lučica, kde se nám zase vcelku líbilo. Poloostrov jsem si celý obešla, jsou tam krásná zákoutí a plážičky pro jednotlivé rodiny. Pobavilo mě nakládání jízdních kol na loď – první silák kolo podal ze země druhému, ten seděl na zábradlí lodi čelem ven, chytil kolo a zdvihl ho co nejvýš, pak pro něj dosáhl třetí chlápek ohýbající se přes zábradlí na horní palubě. Bylo mi záhadou, proč s koly prostě nenajedou na přízemní palubu a dávají je takhle nesmyslně nahoru.
Pláž Vučigrade
Pohled na moře z poloostrova Školjić
Kormorán
Na prohlídku města Murter jsme si nechali cca hodinu a půl, což bylo celkem zbytečné, čekali jsme hezká zákoutí, jako když jsme šli městem k sv. Roku, ale tady už jsme nic moc hezkého neobjevili.