12.10.2023
Chvíli po poledni jsem v Olešnici v Orlických horách a vyrážím k rozhledně na Feistově kopci. Výhledy by byly docela pěkné, kdyby vyšlo lepší počasí, takhle jsem ráda, že dohlédnu na Vrchmezí a jiné nejbližší kopce, na Sněžku ani náhodou. Brzy oblékám pončo, sice jen mrholí, ale docela vytrvale.
Olešnice
Dnešní trasa
Výhled na Vrchmezí
Rozhledna na Feistově kopci
Vedle rozhledny je Král permoníků - soška patrona obce Olešnice. Král má místo žezla stříbrné kladívko na zlaté násadě, kterým odhalí v podzemí žíly drahých kovů.
Král permoníků
Stoupám po červeně značené cestě na vyhlídku Nad Olešnicí a jsem docela překvapená, když se z rozcestníku dozvím, že na Šerlich to mám jen 7,5 km a k srubu u Velké Deštné 11 km, myslela jsem si, že to je o dost dál.
Výhled ze svahu nad Olešnicí
V lese pod vrcholem Vrchmezí
Zanedlouho jsem u rozhledny na Vrchmezí (1 084 m n. m.), tady už si neužiju výhledy vůbec, jsem v mlze. Zauvažuju, jestli by nebylo dobré tu přespat, je tu pěkná široká lavice a stůl pod střechou a je to chráněno zdmi ze čtyř stran, jen bez dveří. Ještě je ale brzy (asi půl čtvrté), takže se rozhodnu pokračovat. Podívám se k prameništi Bělé, což je zbytečná odbočka, není tam nic k vidění a cesta je tam hrozně blátivá.
Rozhledna na Vrchmezí (Orlica)
Začíná pršet. Znovu přemýšlím, co s tím spaním, na širák (s plachtou případně) to moc nevidím, tak se rozhodnu jít ještě kousek a když bude vytrvale pršet, půjdu kratší cestou po hranici zpět k rozhledně.
Chci si dobrat trochu vody z Bělé, ale je kalná, takže budu muset vystačit s tím, co si nesu (mám filtr, ale teď v dešti se mi s tím nechce zdržovat). Prší stále víc, tak se vracím k rozhledně a těším se na pohodlí a sucho. Ušla jsem jen 10 km a potkala za celý den jediného člověka (taky „natěžko“).
V noci mi pořád připadá, že tu někdo chodí, ale jsou to jen kapky dopadající na střechu a do louží před vchodem.
Stezka vedoucí po hranici