Pálava mlžná od jihu k severu

4.1.2014

Na Pálavě jsem byla už dvakrát, ale ještě nikdy jsem si ji neprošla od jihu k severu nebo naopak celou za jeden den. Památky v Mikulově i jeskyni Na Turoldu si ještě docela pamatuji z návštěv v r. 2009 a 2010, takže tentokrát to bude opravdu jen turistika. Trochu mě mrzí, že nejsou vůbec výhledy do kraje, ale je fajn, že poznám Pálavu zase jinak než obvykle.

Vycházku začínáme v Mikulově, přejdeme Svatý Kopeček, na kterém je vybudována křížová cesta s kapličkami ze sedmnáctého století - je to nejstarší křížová cesta v českých zemích. Byla vybudována jako vyjádření vděčnosti Bohu za překonání morové epidemie. Na vrcholu kopce stojí kaple sv. Šebestiána, zvonice a Boží hrob. Bývá odtud pěkný výhled na Mikulov, dnes však není vidět nic než mlha. Připadáme si jako na horách někde v tisíci metrech.

Dále jdeme po červené značce kolem jeskyně Na Turoldu a kolem Kočičí skály. Po prudkém náročném stoupání na Stolovou horu si dopřejeme krátký odpočinek a zamíříme k Sirotčímu hrádku. Vypadá to tu romanticky a strašidelně, takže udělám i pár fotek:

Sirotčí hrádek nechal vystavět v polovině 13. století švábský rod Wehingenů, respektive jejich odnož, kterou založil rytíř Siegfried Sirotek. Po vymření rodu Wehingenů se hrad roku 1305 dostal do držení krále Václava III., který byl o rok později zavražděn. Poté se dostal do rukou Liechtensteinů. V roce 1575 byl převeden do rukou Ditrichštejnů, přičemž tehdy už byl pravděpodobně zpustlý.

Pokračujeme přes Dolní Věstonice a po silnici mezi Novomlýnskými nádržemi do Popic, odkud by nám měl jet vlak do Brna. Museli bychom na něj ale více než hodinu čekat, takže si cestu prodloužíme až do Pouzdřan a nasedneme na vlak až tam.