5.4.2023
Nedávno jsem se z kopce Ronov dívala směrem na západ a zaujala mě docela výrazná hora, na které jsem ještě nebyla – Sedlo – a tak jsem se rozhodla dnešní volný den věnovat především jejímu prozkoumání.
Dojela jsem vlakem do Liběšic, podívala se na náves a pak zamířila po žlutě značené cestě k rozcestí Sedlo – pod vrcholem. Než jsem tam ale došla, zlákala mě nedaleká keška k obcházení Sedla z jihu přes Jeleč. Podívala jsem se ke kaskádě rybníků a k pěkné studánce, kde jsem doplnila zásobu vody.
Liběšice
Krávy, telátka a výhled z úpatí Sedla
Studánka jihozápadně pod Sedlem
Vylezla jsem na Malé Sedlo, je to jen asi deset vrstevnic (převýšení 100 m), ale daly mi pořádně zabrat. Moc se mi tam líbí a už se těším na „velké“ Sedlo. Stoupání je sice víc než dvakrát větší, ale stojí to za to, je tam spousta pěkných skal s hranolovitou odlučností, několik vyhlídek, krásné staré stromy a nějaká ta keška. Na vrcholku je velké ohniště, lákala by mě i tamější rovná plocha k přespání, ale jsem v chráněné oblasti v lese, takže nic z toho nevyužiji, pokochám se výhledy, udělám pár fotek a jdu dolů, tentokrát jinou cestou.
Vyhlídka na Malém Sedle
Skály na prvním vrcholu Sedla
Na vyhlídkové skále na Sedle
Výhled na Lužické hory
Poslední zajímavostí ke kopec Hradec s mauzoleem průmyslníka Schrolla a s několika vyhlídkami. Líbí se mi pohled na Levín, kde je na kopci zvonice.
Mauzoleum průmyslníka Schrolla
Výhled na Levín